close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Fear Changes Us - 28. kapitola

28. března 2013 v 21:05 |  Fear Changes Us
Téma:The Vampire Diaries
Pár: Damon/Elena/(Stefan)
Čas: Příběh navazuje na téma třetího dílu třetí řady, tedy konkrétně na moment, kdy šel Damon do baru za účelem rozptýlit Klause, aby mohla Elena přemluvit Stefana k odchodu domů. Dále se rozvíjí svou vlastní cestou :o)

Pozn.: Den před novým dílem TVD přináším 28 kapitolku FCU :o) Je hlavně přemýšlecí, moc akce v ní není...pokud to stihnu (počítejte, že spíše ne), šoupnu vám tu i další kapitolku. Btw, na 30 kapitolu chystám něco výjimečného, jen ještě vůbec netuším, co by to mělo být :D A zanechte prosím komentáře, ať vím, zda se vám směr povídky líbí :)


28. Kapitola - "I Am Choosing This Option"
("Volím si tuhle možnost")


Mimo Mystic Falls, 31. červenec 2011
(Psáno z Elenina pohledu)

Stojím tady, na kraji okenního parapetu a čelím svému životnímu rozhodnutí. Mám skočit? Nemám skočit? Bolí mě celé mé tělo a nitro sužuje největší bolest, jakou jsem za poslední měsíce vůbec zažila. Nejen, že cítím obrovskou osamělost, zmatení a bezmocnost, ale postrádám i tu vnitřní sílu, která mi vždy pomáhala přežít. Pomohla mi přežít smrt mých rodičů, Jenny i Stefanův a Damonův odchod. Ale teď tu není. Jediné, co teď mám, je možnost. Volba mezi smrtí, která mi pravděpodobně přinese aspoň onu sílu, a životem, ve kterém se cítím jako nicka - chodící a mluvící mrtvola.

Můj zrak upoutaly paprsky zapadajícího slunce, které mě skrz baldachýn stromů příjemně šimraly na tváři. Tohle už asi nikdy neucítím stejně, až se stanu upírem. Vše bude jiné. Možná budu muset být před Klausem na útěku, podobně jako Katherine, nebo Rose. Ale už nikdy nebudu muset být kýmkoliv ponížena. Ani Klausem, ani Damonem - dokonce ani Stefan a Caroline už mě nikdy neobelstí. A to je ona možnost, kterou si právě volím.

°°°
(Psáno z Damonova pohledu)

"Převleč se a pak si přijď dolů pro jídlo. Jo a cestou se pokud možno smrtelně nezraň, nechceš se přece stát upírem a způsobit Klausovi infarkt," hlesl jsem směrem k Eleně ještě před tím, než jsem nadobro opustil její pokoj.

Vážně doufám, že sebou zase někde nepraští, když má v sobě mou krev. Nikdy by mi nevadilo, kdyby se stala upírem. Miloval bych ji pořád stejně, ale vážně nevím, jak bych Elenu se špičáky potom mohl ubránit. Pokud by se nám teď podařilo utéct a Klaus by nás náhodou našel, určitě by zabil nebo potrestal maximálně mě, ale Elena by zůstala žít. Klaus ji nemůže zabít, dokud je pro něj její krev tak cenná. Ovšem kdyby se z Eleny stal upír a pan nejvyšší by nás našel, určitě by bez váhání zabil kromě mě i Elenu. Nebo by Elena musela utíkat jako Rose a už nikdy by nemohla žít onen krásný a bohatý život, jaký si zaslouží.
Co to tam nahoře dělá? Přeci jí nemůže trvat tak dlouho převléci si dva kusy oblečení. Leda že by se bála jít tady dolů. Ale to je blbost, vždyť se mě zase tolik nebojí, dokázal jsem jí, že nechci, aby se jí něco stalo. Tedy, mé pravé já má nařízeno, že Elena musí zůstat na živu a bez poškození.

Zrovna jsem Eleně dochystal večeři, když se ze shora ozvalo jakési vrzání. Tipoval bych to na dveře, nebo okno. Dveře to být nemůžou, protože stále neslyším Eleniny kroky na chodbě. Cožpak se mě vážně tak bojí? Po chvíli jsem se rozhodl zjistit, co se s Elenou děje a vzal jsem s sebou i její večeři. Možná bych jí konečně mohl říci, že jsem na ni musel hrát tu pitomou hru - ale od teď už budu jenom s ní. Než se vrátí Klaus, společně bychom mohli vymyslet nějaký plán, jak se odsud dostat. Myslím, že i David by nám mohl pomoci, navíc Klausovi hybridi mu důvěřují mnohem více, nežli mě - věřili byste, že i v nadpřirozeném světě existuje jistý druh rasismu? Ten dementní hybrid z dnešního rána mě vytočil natolik, že teď stojí přivázaný sporýšovými lany u jednoho z okolních stromů - jeho problém, Klaus mu říkal jasně, kdo je tu alfa za jeho nepřítomnosti.

"Eleno, nesu ti véču!" křikl jsem, když jsem se ocitl před dveřmi Eleniného pokoje. Nebyla slyšet žádná odezva, takže buď usnula, nebo se mě opravdu bojí. Já jí ale chci vidět tak jako tak, takže po pár vteřinách poslouchání dění za dveřmi se rozhodnu vstoupit.

Pohled, jaký se mi ihned naskytl, jako by vykresloval mou nejstrašnější noční můru. Elena stála na okenním parapetu, na jednoduché dřevěné příčce, která by sotva unesla truhlík květin, natož dospělého člověka. Můj příchod ji vůbec nevyrušil, pohled měla stále upřený směrem k nebi, jako by si k němu přála vzlétnout…

"Eleno, co to děláš? Nechceš udělat žádnou blbost, že ne?!" křikl jsem k ní, když se na mě konečně podívala. Její výraz nebyl nijak tupý. Vůbec mi nepřipadala jakkoliv smířená, potažmo nesmířená se smrtí. Naopak, ona se usmívala a v očích jí poskakovaly malé jiskřičky naděje.

Reagoval jsem takřka bez váhání a dostal se svou upíří rychlostí až k ní. V momentě, kdy jsem ji chytil za paži a chtěl stáhnout zpátky do pokoje, vyvlékla se mi ze sevření. Tenhle manévr z její strany byl pro mě nečekaný a já jsem Elenu naneštěstí pustil. Když už jsem se pro ni natahoval podruhé, najednou se příčka pod Elenou prolomila a ona se řítila k zemi.

PS: Když jsem nepřidávala tuhle povídku, všimla jsem si, že je zde více lidí, kteří ji čtou a přitom nekomentují. Mě to nevadí, nepotřebuji tady stovky komentářů, ale pokud opravdu nechcete komentovat samotnou povídku, nepřidávejte potom ani komentáře, ve kterých žadoníte o další díl. Díky :o)
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líbí se ti moje povídky?

Ano
Ne

Komentáře

1 Terry Terry | Web | 28. března 2013 v 21:15 | Reagovat

Páni, jsem nadšená, ale za ten konec tě mám sto chutí zaškrtit! :D Vážně, už jsem se těšila, jak to dopadne a zase houby! :D Kdyby byla dneska ještě jedna, tak skáču sto metrů vysoko! :D (Chudáci sousedi!) Každopádně, prosím! Už tak jsem natěšená na další díl TVD! Na který se budu dívat nad ránem, tak mi to čekání zkrať. :)

2 Mišule Mišule | 28. března 2013 v 21:30 | Reagovat

Souhlasím naprosto s komentářem nade mnou.. Jen bych dodala ze bydlíme v posledním patře.. :D

3 Míša Míša | 28. března 2013 v 22:20 | Reagovat

Paráda :-)  Souhlasím s Terry, kdyby tak dneska byla ještě jedna kapitola :-) Moc prosím ;-)

4 terulka terulka | 28. března 2013 v 23:04 | Reagovat

Úžasná kapitolka!♥Ale ty tvoje napínavý konce! Grr!:D Těším se na další :)

5 Erin Erin | E-mail | 29. března 2013 v 7:12 | Reagovat

Super, už se těším na další díl. Doufám, že z Eleny bude upírka a bude super. navíc jí to s Damonem na útěku bude mooooc slušet :o)))

6 Andul Andul | Web | 29. března 2013 v 14:00 | Reagovat

No do prčic! Asi jsem jediná, co tu doufá, že z Eleny upírka nebude :) Kapitola napsaná perfektně.

P.S.: Jo, taky to tak vidím :)

7 Alalka Alalka | E-mail | 2. dubna 2013 v 16:15 | Reagovat

UUaaa, zase otevřenej konec, ještěže mám k dispozici další dva nové dílečky, takže letím hned zjistit, jak ten pád dopadl :) taky se tam pokusím zanechat smysluplnější komentář :)

8 Clare Clare | 10. července 2013 v 19:59 | Reagovat

úžasná povídka :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.