Fear Changes Us - 31. kapitola

16. dubna 2013 v 22:01 | Charlie |  Fear Changes Us
Téma:The Vampire Diaries
Pár: Damon/Elena/(Stefan)
Čas: Příběh navazuje na téma třetího dílu třetí řady, tedy konkrétně na moment, kdy šel Damon do baru za účelem rozptýlit Klause, aby mohla Elena přemluvit Stefana k odchodu domů. Dále se rozvíjí svou vlastní cestou :o)

Pozn.: Zdrávas děcka :) Ozývám se po delší době a upřímně se za to omlouvám, později napíši více. A k této kapitolce..teď v hlavě chystám nějaký dějový vzrat, ať není nuda (znáte to), ale proč se ještě nepokochat Damonovou svalnatou hrudí a.... :))) Upozornění pro mladší čtenáře, vyskytují se opepřené scény... :D A zanechte prosím komentáře, ať vím, zda se vám směr povídky líbí :)

Oblíbená píseň z mého oblíbeného filmu - myslím, že se hodí celkem perfektně :D

31. Kapitola - "His Chest"
("Jeho hruď")


Mimo Mystic Falls, 1. srpen 2011
(Psáno z Damonova pohledu)

Zažil jsem nejlepší noc svého posmrtného i smrtelného života. Neexistuje nic lepšího, než poslouchat člověka, ke kterému tak dlouho chováte neopětovanou lásku, jak vzdychá vaše jméno. A taky nic na světě nepředčí ten slastný pocit, když člověk, který nechtěl slovně opětovat vaši lásku, vám ji nyní opětuje činy. Nevím, jak jinak bych ještě mohl popsat své dojmy z uplynulých několika hodin.

"Miluji tě," zašeptal jsem už asi po milionté za tohle ráno ona prostá slova do ouška mé lásky. Zahřálo mě u srdce, když Elena konečně zareagovala a stiskla mou ruku, kterou si už dobrou půl hodinu přivlastňovala.

Kdo by to byl tušil, že někdy dospěji do fáze, kdy se budu k nějaké ženě tulit, líbat ji do vlasů, šeptat do ucha sladké řečičky, nebo prostě jen pozorovat, jak spí. Tohohle všeho jsem se vždy zdráhal - ne proto, že bych to neuměl, ale nikdy jsem necítil jakýkoliv důvod, abych nějaké ženě projevoval gesta tohoto rázu. Žádnou z nich jsem nemiloval tolik, jako Elenu.

"Eleno, vstávej," vyprostil jsem již zdřevěnělou ruku z jejího sevření a cestou ji pohladil po nahém rameni. Pod mým dotekem se potutelně usmála a ještě se zavřenýma očima se po mně začala natahovat.

"Proč? Není kam vstávat," zamumlala chumlajíc se do mé náruče, která se jí po slepu podařila vyhledat - samozřejmě s mojí malou výpomocí.

"Eleno, myslím to vážně," prohlásil jsem a při tom koukal do stropu, jelikož by mi stačil byť jen jediný pohled na Elenu a už bych začal silně pochybovat o svých příkazech.

"No, když otevřeš oči, tak zjistíš, že je venku světlo a vy smrtelníci většinou ve dne vykonáváte takového ty potřeby, jako je třeba ranní hygiena, jídlo, oblečení…"

°°°
(Psáno z Elenina pohledu)

"Mě je dobře takhle," zamumlala jsem k Damonovi a na důkaz svých slov ještě políbila jeho hladkou kůži na hrudi. Vážně se mi nechtělo dělat cokoliv jiného, než se jen tulit v jeho objetí. Cítit lásku, důvěru a hlavně bezpečí - to všechno, co mi poslední dny tolik chybělo.

Zastihla jsem se, že trochu přemýšlím, jaké by to bylo, kdyby tu místo Damona se mnou ležel Stefan. Kdyby všechny Damonovy polibky, doteky a slova byly od Stefana. Dokonce jsem narazila i na myšlenku, jestli tahle noc nebyla jeden velký omyl.

"Není," odvětil a já se pod jeho chladným tónem lehce otřásla.

"Damone…je něco špatně?" ptala jsem se zkroušeně se stále zabořenou hlavou na jeho hrudi.

"Špatně? Proč by mělo být něco špatně?" odvětil se značným údivem v hlase. Nahlas jsem si oddychla.

"Už nic," obdržel Damon nový polibek na jeden z prsních svalů.

"No tak, co se děje?" šeptl do mých vlasů a začal mne hladit po obnažených zádech.

"Říkám, že nic," ujišťovala jsem ho.

Damon mne lehce odsunul a nadzvedl se na loktech, aby mi viděl do tváře. Já se ale do jeho tváře podívat nedokázala. Co v nich uvidím? Budu zklamaná? Budu litovat dnešní noci? I svých citů?

"Něco to být musí, to by ses neptala," dorážel, snažíc se tak vyloudit ze mě kloudnou odpověď. Po chvíli mlčení mi svými nezbednými prsty lehce šimral rameno a mě tím donutil konečně pohlédnout do jeho rozjasněné tváře. A opravdu - byla rozjasněná a možná že více než to. Její výraz byl na chlup stejný, jako když mi v noci svými činy prokazoval lásku.

"No tak, Eleno, cožpak se mnou nemluvíš?" tázal se a vzal mou tvář do dlaní.

Jen jsem na něj hleděla s mírně pootevřenou pusou, neschopna slova. Ne, že by mi jeho výraz nějakým způsobem bral dech, na to jsem si už za uplynulou noc zvykla, ale snažila jsem se zapamatovat si tuto chvíli. Hlavně proto, abych měla na co vzpomínat, až budu zase na pokraji svých sil a myslet si, že na světě už nic nemám. Vždycky budu mít tuhle vzpomínku. Vždycky.

"Hele, tak když nechceš mluvit…," hlesl Damon a přibližoval se nesnesitelně pomalou rychlostí k mým ústům.

Ačkoliv jsem cítila nebezpečnou touhu okamžitě zkrátit vzdálenost mezi našimi rty na nulovou, musela jsem mu povědět něco důležitého.

"Děkuji ti," zašeptala jsem už skoro do Damonových rtů.
"Za co děkuješ?"

"Za včerejší večer, za dnešní noc," opět jsem sklopila svou hlavu, tentokrát pod záminkou skrýt červeň, která zalila můj obličej. Ale Damon se opět postaral o to, že jsem mohla znovu vzhlížet k jeho očím.

"Eleno…nevím, jak ti to mám říct, ale za tohle bych měl děkovat já tobě a ne ty mě. To já zažil tu nejúžasnější noc svého života. To já jsem konečně pocítil naplnění lásky," odmlčel se a přiblížil na milimetry k mým ústům, "lásky k tobě."

Posléze už nebylo dost času na slova. Naše rty se spojily v polibku hřejivém, dlouhém a především naplněném touhou po naší lásce. Nová včerejší hvězda sluneční soustavy se opět objevila na scéně a já se nechávala strhávat rozkoší, kterou ve mně Damon probouzel doteky po mém nahém těle. Musel při tom vklouznout pod tenkou přikrývku, která doposud zakrývala celé mé tělo.

"Eleno," zavrněl mi do ucha, když na moment přerušil jemné laskání mých rtů.

"Miluji tě," šeptla jsem na oplátku a prsty zajela do jeho božských vlasů. Damon na mé prosté prohlášení reagoval prudkým strhnutím přikrývky z mých boků.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Nya Nya | E-mail | 16. dubna 2013 v 22:28 | Reagovat

paráda, skvělá kapitolka, i když mi připadala trochu krátká :-( jo a jen jakoooo... jak že myslela na Stefana, když měla v posteli Damona 8-O , to by takto nešlo jako :-D - joke.. a snad bude další kapča brzy ;-)

2 Terry Terry | 16. dubna 2013 v 22:32 | Reagovat

Úžasné, velká poklona! Vážně perfektní, vím, že stále jen píšu to samé, ale jinak to nejde.
Btw, super vybrání písničky! Tuhle zbožňuju! :D

3 Erin Erin | 16. dubna 2013 v 22:46 | Reagovat

Paráda, tahle kapča se ti fakt neskutečně povedla. Ještě teď se culím jak idiot a jelikož podobné pocity znám ze skutečného života, tak ti musím pochválit i dosti realistickou podobu dané kapitoly. Fakt bomba.... Jen tak dál :-D

4 iris! iris! | 16. dubna 2013 v 23:15 | Reagovat

Vazne uzasne!opet,nic jineho sem ani necekala,pises fakt skvele,mimochodem souhlasim s nyou _jak muze myslet na stefana kdyz ma v posteli tohle? Jinak dekuji a tesim se na dalsi :-)

5 Lenuš Lenuš | 16. dubna 2013 v 23:23 | Reagovat

Dokonce jsem narazila i na myšlenku, jestli tahle noc nebyla jeden velký omyl.
"Není," odvětil a já se pod jeho chladným tónem lehce otřásla.
teeda, neviem, či to bolo schválne, ale chvíľu som si myslela, že reaguje na Elenine myšlienky :D
Teším sa na zvrat ! :-)

6 terulka terulka | 17. dubna 2013 v 8:55 | Reagovat

Dokonalá kapča ♥ Moc se ti povedla a doufám že další bude brzo! :-P

7 katty katty | 17. dubna 2013 v 16:02 | Reagovat

Dokonalý :-)
Chtěla bych být na jejím místě :D
Úžasně píšeš.Těším se na pokračování,snad bude co nejdřív ;-)

8 Charlie Charlie | E-mail | Web | 17. dubna 2013 v 16:56 | Reagovat

[1]: Krátká, nemám teď moc času :-( A s tím "myšlením na Stefana"..nemám ráda povídky typu "po tom, co jsem se vyspala s Damonem už pro mě Stefan nic neznamená" :D Láska přece klíčí z více faktorů, než ze sexu a tak se to snažím i uchovat ve své povídce :-) Zatím Elena nikde neřekla, že by Stefana už nemilovala...lépe řečeno, nevyjadřuje se k tomu :D

[2]: Já právě taky! :-D A fakt se k té kapitolce hodí :-)

[3]: Ty jo, to já s Damonem ještě v posteli nebyla, takže čistá fikce, ale díky moc za pochvalu :-) :-D

[4]: Díky :-) Vysvětleno výše v tomto komentáři :o)

[5]: To nebylo vůbec plánované! :D Ale možná by se toho dalo využít :-)

[6]: Díky a budu se snažit :-)

[7]: Děkuji moc, taky a budu se snažit dnes něco napsat, páč jste mě moc potěšili s komentáři :-)

9 Alalka Alalka | E-mail | 17. dubna 2013 v 18:31 | Reagovat

Jéé, Damon byl takový cukrouš, ale nepřijde mi to vůbec divné - vidím to stejně, jak jsi to napsala: ne, že by to neuměl, prostě to jen doposud nepotřeboval nebo mu za to kdejaká ženština nestála :-D Já tvrdím pořád, že je někde uvnitř romantik :-)
Kapitola se mi moc líbila, obdivuju tě, jak dokážeš napsat něco, u čeho se při čtení rozplývám a blbě culím, super ;-)

10 Andul Andul | Web | 17. dubna 2013 v 19:02 | Reagovat

Když jsem viděla, že ta kapitola není jak závratně dlouhá, tak jsem si musela udělat čas mezi učením chemie a fyziky :-D  
Jinak je to krásné. Prostě ťuťu :-) Musím ve všem souhlasit s Alalkou. Kapitolka úžasná :-) Nevím co dodoat ... :-)

11 Charlie Charlie | E-mail | Web | 18. dubna 2013 v 14:40 | Reagovat

[9]: Máš co říkat, čtu tvé povídky a nevím, jestli se mám culit či červenat! :-D
Jinak..já dlouho nevěděla, jak mám to ráno "po tom" popsat...jesi z Damona udělat romantika, nebo to, či ono...nakonec zvítězilo tohle a když to tam tak D odůvodňuje, myslím, že to je OK :-) Jinak díky moc! PS: Nemáš už napsaný další díl tvé povídky? :o)

[10]: Děkuji Andul - btw, já tohle psala mezi učením chemie a dopadlo to tak, že jsem nic neuměla a byla zkoušená :D

12 Alalka Alalka | E-mail | 18. dubna 2013 v 15:32 | Reagovat

[11]: Juj, a to jsem si říkala, že píšu ještě v míře, četla jsem i odvážnější, při těchhle scénách je nejtěžší přijít na ta správná slova a to se tobě povedlo :-) pak můžeš psát sebechoulostivější věci nebo naopak krváky, třeba trhání hlav a stejně to nepůsobí tak drsně, jestli víš, co tím myslím, občas se moc nechápu ani já :-D

13 Alalka Alalka | E-mail | 18. dubna 2013 v 15:35 | Reagovat

[11]: Ještě jsem zapomněla - máš pravdu, to Damonovo dovysvětlení se tam hodilo, obzvlášť jak chudáka Elču předtím trápil, tak dá rozum, že se prostě musí teď víc snažit :-) to se mi líbí, hihi.
Jop, další díl jsem poslala Anetce a je vydaný ;-)

14 Charlie Charlie | E-mail | Web | 18. dubna 2013 v 15:52 | Reagovat

[12]: Píšeš tak, jak bych si to představovala...k těm odvážnějším - ono záleží, jak to člověk napíše...někdy se u těch odvážnějších ani neculím, spíše si říkám "trapas" :D A jasan, vím, jak to myslím :-)

[13]: A bude se snažit, ponožka jeden! :o) A nový díl si jdu přečíst! Já teď Anetce zapomněla poslat svoje...aspoň toho nemusela tolik přidávat :-)

15 Cicuš Cicuš | 18. dubna 2013 v 18:50 | Reagovat

super :-D  :-)

16 kačka kačka | 19. dubna 2013 v 18:25 | Reagovat

wow naprosto dokonalé!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.