The Archangel - 8. Kapitola

12. dubna 2013 v 19:25 | Charlie |  The Archangel
Téma:The Vampire Diaries
Čas: První série TVD - rozvíjí se svou vlastní cestou :o) Pro více informací si přečtěte prolog.

Pozn.: Konečně pátek! :o) Tak tady 8 kapitolka TA, jinak se pokusím dnes napsat i FCU - držte mi palce a užijte si pátek! No a ke kapitolce...hodně Damona, hodně Carrie, hodně překvapivých situací :o))) Jinak prosím, zanechte komentář i zde! :o)




8. Kapitola - "Elena, I Envy You"
("Eleno, závidím ti!")

"Damone, zdravím tě. Už ses oficiálně vrátil ze svých cest?" zaujal Stefan svou pózu "nesnáším svého bratra" a také se pokoušel vkládat dostatek ironie do svých otázek, avšak znatelně to nebyla jeho parketa. No, kdyby věděl, jak je daná chvíle velkou ironií pro mě, asi by mu to šlo lépe.

Nevím, co jsem si myslela. Že všechno vykecám Stefanovi a ten mě pak bude chránit před Damonem? Blbost, vždyť Stefan nedokáže svého bratra usměrnit ani ve slovním boji, natož aby mne chránil před jeho tesáky. Bože, jak já závidím Eleně! Takovému andělovi nikdo neublíží, místo toho se o ni všichni jen pěkně starají. Bože, Eleno, jak já ti závidím!

Ze závistivých próz mne vyrušil Damon, když se celou svou váhou opřel o rám mého křesla, až hlasitě zavrzalo. Neviděla jsem na něj, ale okamžitě byla po místnosti cítit jeho specifická vůně a na obličeji jsem ucítila jeho studený dech.
"Miluji tenhle tvůj zakaboněný výraz. Už mi to chybělo! A kde máš Elenu? Tohle viditelně Elena není," dotkl se ukazováčkem mého čela. I ten nepatrný a velice krátký dotek mě donutil se zatřást velkým odporem. Stefan si toho všiml, ale radši přešel k Damonovým otázkám.

"Elena přijde každou chvíli. Tohle je Carrie, teď tu s námi bydlí. Doufám, že se k ní budeš chovat s patřičnou dávkou slušnosti."

"Ale, Stefane, nebuď tak melodramatický. Vždyť já jsem slušnost sama," odsekl Damon na Stefanovu poznámku.
Čekala jsem, že Stefan se opět pokusí odpálit Damona nějakou další poznámkou, ale místo toho se nepřítomně zadíval ke dveřím. S lehkou námahou jsem se mu nabourala do hlavy a zjistila, že se soustředí na zvuk Elenina auta, které právě zaparkovalo před domem.

"Elena dorazila, takže já jdu pro ni a vy se tu zatím seznamte," rozkázal Stefan a už ho v pokoji nebylo. Místo něj se do místnosti začalo napouštět divné napětí. Zůstali jsme tu s Damonem úplně sami. Buď v klidu, nemůže ti přeci teď ublížit. Stefan by to slyšel.

"Ale to víš, že ti můžu ublížit," šeptal ke mně kousek od mého ucha, "na zlomení vazu mi stačí pět vteřin. Těch si Stefan ani zdaleka nevšimne, jelikož je teď přisátý na Eleniny rty a dost práce mu dá jeho sebekontrola, natož aby nás tu špehoval."

"I tak se tě nebojím," lhala jsem jemu a dokonce i sama sobě. Odpovědí mi byl jeho tichý, ovšem egem nabitý smích. Bylo slyšet další zavrzání křesílka, ve kterém jsem seděla a následovaly dunivé kroky i zaklapnutí dveří. Uf, odešel.

Prudce jsem se zvedla ze svého místa a mířila si to ke dveřím. Pokud mám dnešek přežít, chci být v místnosti buď se Stefanem, nebo Elenou, nebo nejlépe s oběma.

Když už jsem sahala po klice, něco - někdo mě stáhl zpátky a rukou mi přitom zakryl ústa, čímž zajistil udušení mého výkřiku, který by určitě následoval. Takže asi tak úplně neodešel.

"Je mi jasné, o co ses tu se Stefanem pokoušela. Asi tě zklamu, ale on by ti nijak nepomohl. Radši se podvol mým podmínkám hned od začátku, než abys trpěla za vlastní chyby. To je rada číslo jedna," vrčel mi opět do ucha a přitom nespouštěl ruku z mých úst. Tou druhou si mě za pás přidržoval těsně u svého těla. Poté mi najednou uvolnil ústa a rukou opsal dráhou od mé brady, až po konec mého dekoltu. Začala jsem se třást.

"Pusť mě, prosím," špitla jsem do prázdna před sebou.

"Ale, copak, už se bojíš? A co teprve když udělám tohle," sklonil se hlavou k mému obnaženému krku a rty se přímo dotkl místa, kde nejsilněji pulzovala má krční tepna. Třes mého těla opadl, namísto toho se dostavila strnulost, zapříčiněná strachem. Nebyla jsem schopná přemýšlet, ani se jakkoliv hýbat. Byla jsem jako socha.

"Vidíš, jak to jde. Chovej se takhle krásně a," pusinkoval místo mé tepny, "a nebude ti ublíženo."

Jeho rty po chvíli opustily můj krk a já se s Damonem ocitla tváří v tvář. Přestala jsem dýchat. Kyslík, potřebuji kyslík, ihned!

"To je rada číslo dvě, maličká," zašeptal a svýma modrýma očima skenoval reakce v mé tváři. Myslím, že i "prdící žirafa" by se teď tvářila lépe.

"Co," konečně se mi podařilo rozvázat jazyk, "co ode mě vůbec chceš?"

Namotal si na prst jeden pramínek mých rozpuštěných vlasů, zrovna ten, kde jsem kdysi mývala blond melír a tudíž je zlatavý, na rozdíl od zbytku nugátově hnědých kadeří. Pak za něj zatahal, čímž mě donutil zvrátit hlavu na bok a odhrnul zbytek pramenů z mého krku.

"A víš, že já vlastně ani nevím?" hladil mne na stejném místě krku, jako se ho předtím dotýkal rty.

"Nechceš si vzpomenout?" vkrádala se drzost opět do mých kvót. Yes! Lepšíš se!

Damonův prstík se zastavil v polovině cesty po dráze mé pulzující tepny. Stálý, ironický úšklebek byl najednou tu a tam.

"Ne, nechci!" zavrčel. Najednou se jeho oči probarvily do červena, pod nimi byly patrné modroučké žilky, a když jsem pohledem zakotvila na Damonových ústech, pootevřel je a já mohla pozorovat jeho bělostné špičáky. Většinu "smrtelníků" takový obraz rozruší, ne-li vyděsí k smrti. Za to já jsem vždy tuhle upíří tvář pozorovala ráda, fascinovala mě a ta Damonova byla obzvlášť krásná.

"Nehýbej se, dám si malou svačinku před obědem," zavelel shýbaje se ke krku.

Že by mě chtěl - potřeboval - jenom na krev? Je to sice malá výhra, ale pochybuji, že by si mě vydržoval navždy. Jednou ho přestanu bavit a on mne zabije. Tak, jako se o to pokusila spousta upírů před ním…uspěl by v tom zrovna Damon?

"Hej, Carrie, jsi tu?" ozval se z chodby Elenin jemný hlásek. A Damon byl pryč. Tak to bylo o fous!

"Damone, zbláznil ses?" křičela Elena.

"Jen jsem tě uslyšel, už jsem pelášil tě pozdravit. A ty se tu tak vztekáš," opáčil Damon. I přes stěnu vidím ten jeho pitomý úšklebek!

"Kdo by se nevztekal, když tě uvidí?" uzemnila ho Elena. Do toho holka, fandím ti!

Damon neodpověděl. Že by ho to ranilo? Ne, spíše bude v okolí Stefan.

"Neviděl jsi Carrie? Stefan mi tvrdil, že jste spolu v jeho pokoji," ozvala se ještě Elena, ale to už jsem vycházela ze dveří Stefanova pokoje.

"Ahoj Eleno," pokusila jsem se o úsměv a rozešla se přímo k ní. Elena odstrčila Damona stranou a doslova se na mě vrhla. Obětí jsem jí s láskou opětovala - tohle je totiž přesně to, co v danou chvíli potřebuji, abych se uklidnila.

"Už máš lepší náladu? Zdá se mi, že ano," optávala se Elena se stálým úsměvem na tváři. Damon se pohnul z pozice za jejími zády a mimicky mi naznačoval, že se mám usmívat.

"Samozřejmě, že má lepší náladu. Vždyť jsem ji pozval na rande, viď?" prohlásil Damon, když došel mezi mne a Elenu. Neodpustil si vysílat ke mně pokřivené úsměvy. Počkat…on řekl rande? WTF?!

Elena ke mně shlížela s výrazem na tváři ve stylu "je to pravda?" a svorně čekala na mé potvrzení, či vyvrácení Damonova tvrzení. V její přítomnosti jsem se cítila trochu více jako hrdinka, a tak jsem si dovolila trošku poupravit Damonovy zvrácené plány. Když lež, tak pořádná, ne?

"No, Damone," opět ten lehký zádrhel u jeho jména, "mluvil jsi jenom o tom, že spolu občas můžeme zajít do Grillu, to slovíčko rande v naší konverzaci přece nebylo."

"Ale to už je v moderní řeči pozvánka na rande, viď Damone?" zasmála se Elena mé reakci. Už ti nefandím, andílku!

Damon propukl v tichý smích a přikyvoval při tom na Eleninu otázku. A já tak trochu zbledla. To po mě vážně bude chtít, ať s ním jdu na rande? Tak to se asi nechám ovlivnit!

"Uh, slyším, že Stefan přebírá mou objednanou pizzu. Sorry dámy, pádím na pozdní gáblík," naposledy se zasmál Damon a už ho nebylo.

Já se s otazníky v očích a s Elenou po boku vydala na odpolední drbárnu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lenuš Lenuš | 12. dubna 2013 v 20:21 | Reagovat

"Damone, zdravím tě. Už ses oficiálně vrátil ze svých cest?"
aha, Stefan sa snaží byť vtipný .. to je nezvyk :-D
"Ale, Stefane, nebuď tak melodramatický.
Damon to totálne vystihol, ako inak :-) .. škoda, že niekto mu to nepripomenie aj v seriáli, občas by to potreboval :D
"Nechceš si vzpomenout?" vkrádala se drzost opět do mých kvót. Yes! Lepšíš se! .. hm, to yes sa mi tam nejako nehodilo :-?
"Kdo by se nevztekal, když tě uvidí?" :D . no comment :-D
Že by ho to ranilo? Ne, spíše bude v okolí Stefan. .. :-D
Počkat…on řekl rande? WTF?! .. ehm, WTF sa mi tam nehodilo tiež .. neviem prečo, ale AJ sa mi tu proste nehodí :-)
Tak to se asi nechám ovlivnit! .. hm, to by som nepovedala .. na to je až príliš hrdá :-)
Celkový dojem : veľmi dobrý :) .. a keď boli Damon a Carrie spolu sami, udržovala si perfektné napätie ! :-)

2 Terry Terry | Web | 12. dubna 2013 v 20:41 | Reagovat

Umírala jsem smíchy! :D Super, super, super!
Damonovy hlášky opět a zese neměly jedinou chybičku! :D
PS: Taky bych brala, aby mě takový fešák pozval na rande. :D :D

3 Cicuš Cicuš | 13. dubna 2013 v 19:40 | Reagovat

:-D  O_O  :-)

4 Káťa Káťa | 14. dubna 2013 v 18:54 | Reagovat

ÚÚÚÚÚžasný! :-) Další prosím :)

5 Tereza Tereza | 14. dubna 2013 v 19:21 | Reagovat

Skvělá, úžasná kapitola. Tečka za dnešním nádherně slunečním a skvěle stráveným dnem:). A kdy bude další kapitola? Dneska? :D

6 Charlie Charlie | E-mail | Web | 14. dubna 2013 v 20:48 | Reagovat

[1]: S tím souhlasím, občas by to fakt potřeboval připomínat :D
S tím ovlivněním to myslí jako ironii :-) Jinak se omlouvám za své anglické výrazy, já je ve své mluvě používám skoro pořád, takže do téhle uvolněnější povídky se taky přikradly :o) A jinak díky! :-)

[2]: Jéjda, já bych měla reakci ve stylu "Jo! Jdeme hned?!" :D

[3]: 8-)

[5]: Děkuji :-) Další...netuším, uvidím, jak na tom budu s časem :-)

7 katty katty | 16. dubna 2013 v 18:06 | Reagovat

skvělý!! :D <3

8 Alalka Alalka | E-mail | 17. dubna 2013 v 18:39 | Reagovat

Omlouvám se, že jsem nekomentovala dřív, taky jsem jaksi v presu. Dílek parádní, baví mě, jak Carrie vždycky něco vylhaného vymyslí, Damon znejistí, a pak ji zrázu setře, protože ví, že to není pravda.
Taky si mi líbily ty její vnitřní hlášky k Eleně.
K těm Aj slovíčkům - mně osobně to nijak nevadí, ale asi bych to nepoužila, páč to moc čtenářů nemá rádo, ale to je myslím individuální záležitost. Piš, jak se to líbí tobě, abys s tím byla spokojená ;-)

9 Charlie Charlie | E-mail | Web | 18. dubna 2013 v 14:35 | Reagovat

[8]: Zkusím ty slovíčka omezit, ale nic neslibuji :-)
Děkuji moc za komentář Alalko, potěšil mě :-)

10 Káťa Káťa | 21. dubna 2013 v 17:32 | Reagovat

Nádhera! :-) Kdy už bude konečně další? Nemůžu se dočkat! :D

11 Charlie Charlie | E-mail | Web | 21. dubna 2013 v 20:44 | Reagovat

[10]: Dnes/zítra :-)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.