close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Fear Changes Us II. - 4. kapitola

29. května 2013 v 20:48 | Charlie |  Fear Changes Us
Téma:The Vampire Diaries
Pár: Damon/Elena/(Stefan)
Čas: Příběh navazuje na téma třetího dílu třetí řady, tedy konkrétně na moment, kdy šel Damon do baru za účelem rozptýlit Klause, aby mohla Elena přemluvit Stefana k odchodu domů. Dále se rozvíjí svou vlastní cestou :o)

Pozn.: Znáte to, když někomu věříte a on vás podrazí? Nebo, když se věci ve vašem životě tak neuvěřitelně rychle otočí, že se ani nestačíte divit tomu, jak se to vůbec stalo? Popravdě, musí to znát každý. Já si teď každý den musím opakovat "Never give up", abych se vůbec udržela na nohou a s úsměvem na tváři. Dnes jsem zůstala doma, nebylo mi dobře, tak jsem sepsala 9 stránek Fear Changes Us. Prvních pět vám tu teď přináším v čtvrté kapitolce, pátá tu bude zítra v dopoledních hodinách...v povídce opouštíme sny a trošku se podíváme na Davida...ale nebojte, děj se i tak o dost posune! ;) A zanechte prosím komentáře, ať vím, zda se vám směr povídky líbí :)


4. Kapitola - "Stefan Is A Boar"
("Stefan je kanec")


Mystic Falls, 10. září 2011
(Psáno z Elenina pohledu)

Myslela jsem si, že si konečně promluvím s Damonem. Zaženu všechny své starosti a chmury ohledně našeho neexistujícího vztahu. Posílím vlastní lásku ke Stefanovi. Ano, takové jsem měla dojmy…

"Nechci od vás už nic slyšet, Stefane!"

"No tak, Eleno, nechej si to vysvětlit!"

Křičela jsem po Stefanovi jako smyslů zbavená, zatímco on mě neustále dobíhal a prosil o odpuštění takřka na kolenou. Problémem bylo, že jsem se prostě rozhodla odejít, a tak mi v tom nezabrání ani zuřící stádo býků. To já jsem tu teď zuřící býk.

"Až si to budu chtít nechat vysvětlit, řeknu Caroline. Ona ti to určitě všechno přetlumočí!" zakřičela jsem svou poslední narážku ještě předtím, než mě od Stefana osvobodilo hlasité zabouchnutí dveří.

Dostat se na vzduch pro mě bylo spásou. Celým mým tělem prostupovala nepopsatelná euforie, která se ještě více prohlubovala v závislosti na tom, jak moc jsem se vzdalovala ode dveří penzionu. Letmým pohledem za sebe jsem se ještě ujistila, že mě Stefan nenásleduje a zhrouceně se opřela o kapotu svého autíčka.

"Sakra," zaklela jsem spíše pro sebe, ale to mi ještě nebylo známo, že mám tajného společníka, který vše moc dobře slyší.

"Eleno, Eleno, neměla bys tu pobíhat takhle sama," prořízl David ticho obklopující krajinu před penzionem. "Co kdybych měl rozkazy od Klause."

Zamžourala jsem do tmy a za chvíli začala rozeznávat mladistvé rysy hybrida, který se pozoruhodně elegantně vymotával z houští u Salvatorovic parkoviště.

"A-ahoj," pozdravila jsem jej, když se šouravým krokem dostal až ke mně. Využil mé pozice u auta a také se opřel o jeho naleštěnou kapotu. Neprotestovala jsem.

"Hej, zlatá Elena Gilbertová přede mnou neutíká! To považuji za značný pokrok. Čím to je?" natočil ke mně hlavu a ke svému pohledu přidal i milý úsměv - přesně ten, kterým mě upoutal, když jsem ho poprvé potkala. Svými rysy mladého kluka mi hodně připomínal Jeremyho. Možná má David formálně více let, ale z mého pohledu ještě ani nedospěl, natož aby byl připravený na upírství.

"Víš, tak nějak jsem si uvědomila, že se tě nemám proč bát. Nemůžeš za to, že ses stal Klausovou loutkou," odpověděla jsem na jeho vyřčenou otázku a zahleděla se na mýtinku vedle penzionu. Byla sice velká tma, ale i přes to mi ten pohled naháněl husí kůži - stačilo si jen vzpomenout na tu kupu snů s Damonem, které se zde odehrávaly.

"No," přerušil David tok mých myšlenek, "já se aspoň nestal loutkou dobrovolně, na rozdíl od tebe."

"Co tím myslíš?" upřela jsem veškerou pozornost na jeho tvář.

"Oh, Stefíku, už mě nech na pokoji!" napodobil můj hlas a hned na to si hbitě vysedl na čelní kapotu auta, které se pod návalem cizí váhy lehce zhouplo.

"Jsi úplná fúrie, když se čertíš," podotkl s širokým úsměvem na tváři. Opět mi silně připomněl Jeremyho.
"Takže ty jsi nás poslouchal?"

"Ani jsem nemusel! Když ty vřískáš, tak to slyší i Klaus na jiném kontinentu."

Zasmála jsem se. Po týdnu hrozných nocí a ještě horších ránech byly tyhle žerty právě tím, co jsem potřebovala. A když tu pro mě není Damon, aby mi donášel čerstvý přísun svých sarkastických fórů, musím se spokojit s těmi od Davida.

"Jsem rád, že jsem tě rozesmál. Damon by mi zase zlomil vaz, kdyby se dozvěděl, že ses při rozhovoru se mnou mračila." Zmínka o Damonovi mi opět navodila husí kůži. Jestli to takhle půjde dál, zblázním se.

"Pokud to Damon bere takhle, tak Stefan se pravděpodobně nedožije rána," odvětila jsem na jeho poznámku a setkala se tak s výrazem nechápajícího Davida.
"Co se vlastně stalo? Já myslel, že za vaší hádkou stojí sám Damon." Ani netuší, jak blízko pravdy je. Kdybych se nerozhodla jet za Damonem pořešit otázku mých snů, nejspíše bych vůbec nepřišla na to, co přede mnou Stefan a Caroline skrývají.

"Vlastně…no, nestojí. Jela jsem do penzionu a tam načapala Stefana s Caroline," klesla jsem pohledem k zemi a pravidelným dýcháním se snažila zahnat přílivy hněvu.

"Cože?! To bych do něho teda neřekl! Pěknej kanec ti povím, nemluvě o tom, že Damonovi krade jeho nejoblíbenější koníček," reagoval David a já se opět rozesmála, tentokrát mnohem upřímněji a veseleji.

"Co je? Ty jsi ráda?" divil se mému záchvatu smíchu a natočil hlavu mírně do strany, přesně tak, jak to dělává Damon, když něčemu nerozumí. Jaký pán - čti upír, takový pes - čti hybrid.

"Nejsem, ale…jenom…," snažila jsem se při pohledu na Davida uklidnit vlny smíchu. Po chvíli se mi to konečně podařilo a já se pustila do vysvětlování…

Vešla jsem do penzionu bez zaklepání, prostě jako obvykle. Sice mě venku mírně zaskočilo, že před domem stojí auto od Caroline místo toho od Damona, ale nakonec jsem se přece jenom donutila navštívit aspoň Stefana.

"Ale Caroline, nemůžeme jí lhát do nekonečna!"

"Proč ne? Sám Damon jí musel něco udělat, když si na nic z týdne před Kalifornií nepamatuje. Tak proč bychom to měli měnit?"

"Děláš si ze mě srandu, že ano? Já nejsem Damon!"

"A v tom je možná ten problém, Stefane! Elena mi řekla jasně, že miluje Damona! Tohle je naše jediná šance, jak vašemu vztahu trochu pomoct."

Celému rozhovoru mezi Stefanem a Caroline jsem pozorně naslouchala zpoza rohu, který odděloval vstupní halu od obývacího pokoje. Nechápala jsem nic z toho, o čem se spolu bavili. Nepamatovala jsem si to, jak hrdě pronesla sama Caroline. Jediné, co se mi z jejich diskuze podařilo pochopit, bylo leda tak to, že mě jeden z nich musel ovlivnit a asi se k nim přidal i Damon. Ale proč?

Z dumání mě vyrušilo ticho ze Stefanovy strany. Caroline pořád nepřestávala ve svých blábolách o tom, jak je jejich vlastní jednání tutově správné a že v tom musí pokračovat, kdežto Stefan zmlkl.

Tušila jsem, že dřív nebo později jeden z nich odhalí, že už nejsou v domě sami. Výměna názorů jim sice znemožnila slyšet můj příchod, ale můj pobyt ve vstupní hale už zřejmě Stefanovi neunikl. Rozhodla jsem se nechat zbabělost u vchodových dveří a pomalu se přesunula na práh vstupní haly.

Stáli naproti vyhaslého krbu, přímo u sedací soupravy. Na konferenčním stolku mezi pohovkami byly dvě prázdné skleničky od alkoholu, což vysvětlovalo otupení jejich upířích smyslů. Caroline, která ke mně - na rozdíl od Stefana - byla otočená zády, najednou strnula, jako by ve Stefanově tváři spatřila ducha. Sám Stefan na mě nepůsobil o moc lépe, ale jeho výraz byl tak nějak smířlivý, skoro říkal "No, dřív nebo později se to muselo stát a teď se s tím nějak poperu.".

Nesnášela jsem ten pohled. Vehnal mi do žil zuřivost, do očí agresi a do hlavy jedinou myšlenku: "Tohle nenechám jen tak."

"No, zřejmě jsem vás vyrušila při důležité debatě," prořízla jsem hrobové ticho a propalujícím pohledem sledovala už nejen Stefana, ale i tvář Caroline.

"Eleno," promluvila Caroline jako první, "co všechno jsi slyšela?"

"Ty se mě jako ještě ptáš?!"

"Vyřešíme to v klidu, Caroline. Eleno, posaď se, my ti to vysvětlíme," vložil se Stefan do začínající hádky. To už jsem ale viděla rudě.

"A co mi vysvětlíte? Že jste mě ovlivnili? Že mě ovlivnil Damon a vy jste mi nic neřekli? Že řešíte stav mých citů k tobě," vystřelil můj vztyčený ukazováček na Stefana, "za mými zády? Víte co, nechme to být. Vždyť se toho tolik ani nestalo!"

"Eleno, počkej!" snažil se mě Stefan zadržet v plánovaném odchodu…

"No a zbytek už jsi asi slyšel," ukončila jsem své objasňování a seskočila z přední kapoty auta, kam mi David uprostřed vyprávění pomohl vylézt.

"A co teď budeš dělat?" optal se, pozorujíc mě, jak odemykám přední dveře.

"Nevím. Zatím jsem plná zloby, takže to asi nechám uležet."

"Proč?" podivil se David a přidržel mi dveře od řidiče, abych mohla pohodlně nastoupit. "Chci říct, proč se jimi necháváš tak řídit? Vždyť ti očividně lhali a ne jen jednou. Ty ses naštvala, to je správné, ale když to necháš jenom vyzrávat, nakonec tě zase ovlivní a opět se staneš jejich…"

"Loutkou? Myslíš, že jsem se stala Stefanovou loutkou?" hleděla jsem do světlých očí svého nového kamaráda a tak nějak nechala zaplňovat vlastní mysl nabitými pocity.

"Mě to tak připadá už od začátku, co pozoruji ten váš milostný trojúhelník." Zmínka o trojúhelníku mi vehnala do hlavy i myšlenky na Damona. A asi nejen mě.

"No nic, Eleno. Já pádím do Grillu, mám tam rande s Damonem. Ten mi asi zase zlomí vaz, když jsme spolu měli sraz už před půl hodinou! Snad mě na chvíli zastoupil ten tvůj nevlastní papínek," zasmál se David a chtěl za mnou přibouchnout dveře od auta.

"Počkej! Nechceš tam svést? Aspoň se ti odvděčím za to, že jsem tě tak zdržela," navrhla jsem mu s úsměvem, ale setkala se pouze s mávnutím jeho ruky. Pak jsem se na parkovišti ocitla už úplně sama.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 The Archive Of Lost Dreams- TVD fanfiction The Archive Of Lost Dreams- TVD fanfiction | Web | 29. května 2013 v 20:56 | Reagovat

super kapitola :)

2 Whitney Whitney | Web | 29. května 2013 v 21:06 | Reagovat

musela jsem přečíst i ty předešlé, abych pochopila děj a je to úžasné! píšeš skvěle, už se těším na díl 5. :3
btw: luxus lay

3 kačka kačka | 29. května 2013 v 21:43 | Reagovat

Nádhera, teším se jak se to vyvine :) <33

4 Erin Erin | 29. května 2013 v 22:11 | Reagovat

super, už jsem se těšila na FCU.... jsem ráda že to tak hezky zamotáváš a vůbec tak netuším co může asi další kapitola přinést... moc mě to baví - díky :-)

5 Alalka Alalka | E-mail | 30. května 2013 v 16:55 | Reagovat

Jejda, copak se stalo, někdo zlobí? To mě moc mrzí. Jak jsi psala, zkušenosti s tím má asi každý (a kdo ne, je šťastlivec). Já se proto snažím lidem moc nevěřit a moc neočekávat... teď otázka, jestli je to dobře :-)
Ke kapitole - to jsem vážně vůbec nečekala, takovej zvrat, ten Stefík se teda vybarvuje, co je pravda. A Caroline je teda kámoška za všechny prachy! Ale novej kamarád v osobě Davida se mi zamlouvá, jsem nehorázně zvědavá, jak to bude pokračovat ;-)

6 Charlie Charlie | E-mail | Web | 31. května 2013 v 9:59 | Reagovat

[1]: Díky :-)

[2]: Díky a díky i za lay! :-)

[3]: To já se taky těším :-D Jinak díky :-)

[4]: Není za co a taky díky! :-) Ono já sama už nevím, co bude vepředu a co je vzadu...tady touhle kapčou se snažím tomu dát určitý směr :-)

[5]: To já jim taky moc nevěřím, ani moc neočekávám, jenže tohle mě fakt položilo na kolena - toho člověka znám takřka od svých 12 let a vždycky se mnou jednal férově. Udělala jsem toho pro něj hodně a výsledek je v tom, že mi neoznámil jednu důležitou věc...bohužel mi ta věc zřejmě úplně změní život. Paráda, co? :-D
David se mi tam nikdy nehodil, ale dneska prostě jo! :-D Jsem psala a říkám si "Dám tam Damona..." a teď přemýšlím a ne! David! :-D A jinak on se ten Stef i Car ještě vybarví více... :-) Ne v moc negativním světle, ale ani pozitivní to nebude. Tak nějak se vše vysvětlí.
Jinak děkuji :-)

7 Lenuš Lenuš | 31. května 2013 v 21:16 | Reagovat

Ten pocit poznám v poslednej dobe až príliš často :-?.
"No nic, Eleno. Já pádím do Grillu, mám tam rande s Damonem." LoL ! :D
Eh, neviem, či som jediná, ale začínam sa v tom strašne zamotávať.

8 Charlie Charlie | E-mail | Web | 31. května 2013 v 21:42 | Reagovat

[7]: A já se to právě snažím rozmotávat! :-D Neserte mě baby!!! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.