close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Fear Changes Us II. - 5. kapitola

30. května 2013 v 10:00 | Charlie |  Fear Changes Us
Téma:The Vampire Diaries
Pár: Damon/Elena/(Stefan)
Čas: Příběh navazuje na téma třetího dílu třetí řady, tedy konkrétně na moment, kdy šel Damon do baru za účelem rozptýlit Klause, aby mohla Elena přemluvit Stefana k odchodu domů. Dále se rozvíjí svou vlastní cestou :o)

Pozn.: Jak jsem slíbila, pátá kapitolka. Nakonec se mi do ní nehodilo nic jiného, než Davidův pohled! Já myslím, že to je příjemná změna..prozradí něco o sobě a tak trochu i to, jaký má momentálně "pohled na věc". Poprvé se zase blíže věnuji tomu, proč se tato povídka jmenuje "Fear Changes Us" :)) A zanechte prosím komentáře, ať vím, zda se vám směr povídky líbí :)


5. Kapitola - "Never Give Up"
("Nikdy se nevzdávej")

Sorry furt za ty Redhoty, ale já je vážně miluji...(sorry, Iane :D)

Mystic Falls, 10. září 2011
(Psáno z Davidova pohledu)

Nejsem na světě zas tak dlouho, abych chápal, proč Damon vždycky tak vyvádí, když se byť jen jediným slůvkem zmíním o Eleně. Že by v tom vážně byla láska?

To bohužel taky nevím, protože ani lásku jsem za svůj život zatím nepoznal. Jediné, co mým životem vždy proplouvalo, byla nenávist a nechuť a to hlavně k vlastním rodičům. Proto jsem od nich v patnácti utekl, aniž bych stihl zjistit, co se skrývá za naším rodinným tajemstvím. Naštěstí pro mě, odhalil to Klaus, když jsme na sebe narazili v jednom zapadlém baru poblíž Chicaga.

Ze začátku jsem měl potřebu jej uctívat a to mě ještě ani nepřeměnil. Řekl mi jen o mém vlčím osudu, a že prý on tím trpí taky a rád mi pomůže se s tím vyrovnat. Nevěřil jsem mu, ale když mě tehdy neznámý, černovlasý chlápek s podivným úsměvem donutil zabít před barem jednoho tuláka, vše mi zapadlo do sebe. S brekem jsem sám vyhledal Klause a nechal cizího chlápka, aby řídil můj vlastní život. Když mi řekl, že tu je možnost, jak se zachránit před první proměnou ve vlkodlaka, okamžitě jsem na ni přistoupil.

Až po čase v roli hybrida, ke které mimochodem došlo až po cestě do Mystic Falls, mi došlo, jak hloupý jsem byl. Kdybych tehdy chtěl, radši bych utekl do hor a tam se proměňoval ve vlka tak dlouho, dokud by mi to nedělalo problém. A proč? Protože bych měl na výběr. Byl bych sice poután rodinnou kletbou, ale to já bych si rozhodl, jak s tím naložím. Co zmůžu teď? Nic. Jsem odkázán být navěky v tomhle stejném těle, s touhle stejnou vizáží a navíc je tu pořád ta touha po krvi i po vybití vlastních citů. Nebýt Damona, asi bych dopadl jen jako Klausův pejsánek…

A když jsme u mého vyjadřování citů k Damonovi, on sám mi je zřejmě moc neopětuje, protože mě drží pod krkem a ten jeho stupidní kámoš mi něco zapichuje do břicha. Brr, morbidní!

"Hej, tak se uklidněte!" snažím se Damona zastavit v jeho akci "ty budeš dneska mrtvej".

"Co jsi dělal s Elenou?!" řval po mě ten druhej páprda a snažil se u toho vypadat drsňácky. Pravdou je, že mnohem více na mě zapůsobilo Damonovo sevření mého krku, než ty stupidní otázky.

"Nic…jsem…s ní…nedělal!" sypal jsem ze sebe mezi páprdovými údery do oblasti mých břišních svalů. "Povídali jsme si!"

To poslední jsem asi neměl říkat, protože to Damona rozzuřilo natolik, že mě jednou rukou vyzdvihl do vzduchu, praštil se mnou o zchátralou zeď v jedné z uliček za Grillem a podle jeho výrazu jsem bezpečně poznal, že se mě chystá opět dočasně zabít.

"Jdu nám objednat další rundu, než to tu s ním zakončíš," zhodnotil páprda danou situaci a vypařil se zpátky do baru. Damon se za ním ani neohlédl, jenom pokračoval v zuřivé chůzi až ke mně. Připomněl mi tím Elenu, jak dnes utíkala ze Salvatorovic penzionu.

"Tak kámo, je na čase si dát dobrou noc," promluvil Damon, když se skláněl nad mým pochroumaným tělem, jako sériový vrah nad svou obětí. Smál se, jako vždy.

"Ok, když tě nezajímá, co jsem dneska od Eleny zjistil."

Na moment šlo v Damonových očích vidět lehké zaváhání, ale to opět ustoupilo před chtíčem někomu ublížit. Uvědomil jsem si, že pokud se nemám nechat porazit, musím přitvrdit.

"Přiznává, že tě miluje!" vyhrkl jsem těsně před tím, než se Damonovy ruce dotkly mé hlavy. Přivřel jsem radši oči, kdyby tenhle lehce lživý argument nevyšel podle plánu, ale nebylo to třeba. Damon se zprudka narovnal a výraz v jeho očích bych přirovnal k výrazu malého štěňátka, které se právě nechtěně počůralo na perský kobereček od svých majitelů. Zkrátka slaďouš.

"Jak…jak to víš?" ozval se po dlouhé chvíli, během které celou záležitost zpracovával. Já se mezitím vyškrábal na nohy a zjistil, že rány i zlomeniny se už příjemně hojí.

"No, bylo to takhle," začal jsem se svým vyprávěním podobně, jako dnes Elena. Popsal jsem mu celou hádku, která se dnes odehrála v penzionu a i to, jak Elena vše vyprávěla. Pro sebe jsem si nechal jenom své vlastní názory, které jsem předtím sdělil Eleně - té jsem to řekl a u té to taky zůstane.

"Takže…," reagoval Damon opět s lehkým problémem se zformulováním věty. "Elena se pohádala se Stefanem, když se náhodou dozvěděla, že ji společně s Caroline ovlivnil a donutil zapomenout na to, že se své nejlepší kamarádce přiznala, že mě miluje?"

"Jo! Přesně. Zajímavé, co?" ozval jsem se s úsměvem. Myslel jsem si, že to Damona potěšilo, ale on místo toho začal vyvádět.

"Proč ti to tak vadí? Bože, já myslel, že budeš rád!" reagoval jsem na jeho pochodování skrz uličku.

"Ne, nejsem! Znám Elenu, začne všude chodit a vyptávat se," přidával na intenzitě pochodování, "nakonec něco zjistí a už se toho nepustí. A my budeme v háji."

"Proč v háji? Vždyť se to všechno možná konečně dozví! A sama, takže tomu bude věřit!" snažil jsem se Damona uklidnit, ale ten se zastavil těsně u mě, aby mi mohl udělit jeden pořádný pohlavek.

"Na něco jsi zapomněl," pořvával na mě své vysvětlení, "Klaus stále potřebuje Eleninu krev a tohle všechno je jeho hra! Jakmile se dozví, že nehrajeme podle jeho pravidel, ublíží Eleně!"

"Ale on žádné pravidla nestanovil! Řekl ti jen, že chce, aby byly síly vyrovnány a přesně podle tvojí a Stefanovy bratrské dohody!" oponoval jsem mu.

"Ale, ale…"

"Damone, ty jsi do ní zabouchlej, ona je do tebe zabouchlá. Nech ji, ať zjistí pravdu! A pokud se do toho vmísí Klaus…řeknu mu, že jsem to zavinil já."

"Myslíš, že to bude stačit? Vždyť jsi k němu stále připoutaný!" znovu se krčil před přiznáním své první výhry, jako by ho snad mohla spálit. Ale já se mu nedivím.

Tolik si zvykl na to, že Elena mu nikdy nebude dobrovolně patřit. Už tolikrát mu osud podkopl nohy, že má teď strach uvěřit tomu, že by se věci konečně mohly vyvíjet správným směrem. Je jako já, když jsem se rozhodl, že se stanu upírem. Ze strachu jsem podlehl svému přesvědčení, že nezvládnu s osudem bojovat a po čase mu podlehnu. A přitom jsem podlehl už v té chvíli, kdy jsem dovolil, aby mě strach převálcoval a osud přemohl. Ale, víte, nikdy není pozdě se zvednout ode dna řeky a začít znovu bojovat.

"Nebudu k němu připoutaný navěky. Ty mi s tím pomůžeš."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Terry Terry | 30. května 2013 v 16:07 | Reagovat

Boží! Nemám pro to jiný výraz ve svém slovníku! :D
Jsem zvědavá, jak moc bude Elena naštvaná na Caroline a Stefana... :)

2 Nya Nya | E-mail | 30. května 2013 v 16:15 | Reagovat

Tak tahle kapitolka je vážně úžasná.. líbí se mi vývoj povídky a jsem zvědavá na Elenu, jestli to zjistí.. nebo spíš jestli ji to Damon nechá zjistit :-)

3 Alalka Alalka | E-mail | 30. května 2013 v 17:10 | Reagovat

Za Davidův pohled chválím, bylo to takové osvěžující a děj to posunulo dál. Damon byl roztomilej, jak se pořád nemohl vyžvejknout a rozhodnout :-) Já věděla, že tě něco úžásnýho dříve či později napadne a i s tou druhou sérií to byl super nápad ;-) Jsem ráda, že jsi opět zapojila ostatní postavy.
Jenom mi vcelku chybí ta začáteční romantika mezi Damonem a Elenou, to napětí a výměna názorů, těším se, až se zase setkají :-)

4 kačka kačka | 30. května 2013 v 18:16 | Reagovat

Tak to bylo vážně úžasné, mám moc ráda tuhle povídku.. :)

5 Charlie Charlie | E-mail | Web | 31. května 2013 v 10:04 | Reagovat

[1]: To já taky! :-D Díky :-*

[2]: Ani nevím, jestli je teď ten zlomový bod, kdy se Elena doví všechnu pravdu...ono by to bylo celkem brzy, ne? :-D Spíše se začne odhalovat dávná minulost :-) Jinak díky!

[3]: Neboj, ono to přijde! :-D Ta romantika už klepe na dveře! :-D Ona Elena teď musí nutně za Damonem, že... :-D A když Damon ví, že řekla, že ho miluje...bude rozněžnělej :-D :-D Jinak děkuji moc! :-) Jsi zlatá :-*

[4]: Díky! :-*

6 Erin Erin | 31. května 2013 v 13:02 | Reagovat

Paráda.... už se těším na rozněžnělýho Damona a na Elenu pomalu spějící k poznání celé pravdy... jsi báječná autorka... každou kapitolu hltám v očekávání co vymyslíš... fakt super :-D

7 Lenuš Lenuš | 31. května 2013 v 21:28 | Reagovat

No nie, nakoniec to bude David + Damon :-D. .. Hej David ! Damona nechaj Elene ! :-D
A kto mal byť ten páprda ? :D
Chjo, zabite už niekto toho Klausa ! Nič v zlom, Josepha aj seriálového Klausa mám fakt rada, ale tak tento je príšerný.
Navyše, je to už príliš .. prehnané. Myslím celú tú vec s Elenou, Klausom a Damonom. :-?

8 Charlie Charlie | E-mail | Web | 31. května 2013 v 21:39 | Reagovat

[6]: Jéé, fakt díky! :-) Těší mě, že někoho těší má práce... :-)

[7]: Páprda? Přece Alarick!! :-D A jasně, rozjede se to ve 50 Shades of David & Damon :-D Víš, on má Klaus něco v plánu...jako vždy :-D V jednom díle, za milión let, to do sebe všechno zapadne :-) :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.