Čas:První série TVD - rozvíjí se svou vlastní cestou :o) Pro více informací si přečtěte prolog.
Pozn.: Nic zase nestíhám, tak narychlo přidávám kratší, za to propracovanou kapitolku TA (Damonův pohled)..bavte se, je to nářez ;)..(PG Smolder, PG!! :D)...Jinak prosím, zanechte komentář i zde! :o)
14.Kapitola - "I´ll Break The Chains"
("Přetrhnu řetězy")
Poslouchám je při korekci textu, poslouchám je před spaním, když jdu do školy, se psem, na koně, nebo na záchod...beloved RHCP ♥
"Že prahnu jen po tvé krvi?" hleděl jsem do Cariiny tváře z bezprostřední blízkosti, s otazníky v očích a širokým úsměvem na rtech.
"No, tak jsem to aspoň…" zakoktala se a zabodla pohled ke špičkám mých bot.
"Vyčetla?" doplnil jsem ji s lehkým posměškem a studoval proměňující se výraz v jejím obličeji. Konečně se mi daří zahánět ji do kouta!
Hodnou chvíli nedokázala odtrhnout pohled od země, ale já se tím nenechal nijak znervóznit. Jsem predátor, dokážu si počkat na výsledek dostatečně dlouho. A co že očekávám? Chci ji zlomit. Protože dokud se mi to nepodaří, nemůžu se pohnout z místa. Nemůžu jí fyzicky ublížit, jelikož by se to na ní nijak nepodepsalo. Tudíž ji ani nedokážu zabít tak, abych z toho měl adekvátní požitek. A to potřebuji změnit. Chci to změnit. Musím to změnit. Přetrhnu ten řetěz, který ji vždy vytáhne ode dna. Dnes. Teď.
Když už mi ticho připadalo dostatečně dlouhé, přistoupil jsem ke Carrie do takové blízkosti, že se o sebe třely špičky našich nosů. Počkal jsem si, až to květinka dostatečně zaregistruje a naváže se mnou oční kontakt. Pak jsem její tvář jemně uchopil do svých dlaní a lehkým tlakem přitáhnul ještě blíže k sobě.
"Ne, květinko. Já tě chci celou," šeptal jsem do jejích na pohled hebkých a sytě rudých rtů. Cariiny tmavé oči začaly okamžitě těkat po celém mém obličeji, ale jinak na mou odpověď nijak nereagovala. Zdála se být pořád stejně klidná, ale já si všiml jednoho podstatného rozdílu - nebrání se.
A proto jsem využil té nové, slabé chvilky a nepříjemně pomaloučkou rychlostí se přitiskl na její rty. Laskal jsem je, vtahoval do svých úst a jazykem dráždil Carrie ke spolupráci. Nebyla tak marná, jak jsem se obával. Dokonce se mi to líbilo. Hodně. Moc. Maximálně.
Patrně bych ještě dlouho nekončil, kdybych pod svými prsty neucítil silně pulzující tepnu. Ze sexuálního chtíče se stala touha po krvi.
"Pusť mě!" využila Carrie mého zaváhání a vytrhla se mi ze sevření. Mé ruce ze sebe setřásla, jako by ji obklopoval jenom prostý prach. Nevnímal jsem to. Jediné, na co se mé smysly soustředily, byla její pulzující tepna. A přesto jsem nedokázal překonat těch pár centimetrů a vzít si to, po čem prahnu.
Carrie se odlepila z místa, kde jsme spolu zarytě stáli již několik minut, a se vztyčenou hlavou odcházela z mého dohledu. Mohl jsem ji doběhnout, zarýt své špičáky do té heboučké kůže na krku, ale já nemohl. Nechtěl jsem.
Již tu totiž nešlo jen o Carrie. Jde tu hlavně o mě, o mou upíří podstatu. Nestávalo se mi, že bych tolikrát - za jeden večer - selhal ve svých plánech. Chtěl jsem ji zlomit, ale podařilo se mi ji akorát shodit do příkopu a políbit. Ona přitom nemusela dělat nic, stačilo jen, že jí bilo srdce a krev pulzovala v žilách. Tak čím to tedy je, že ji nedokážu ublížit? Už to není otázka Carrie samotné. Je to můj problém. A to mě nesmírně žere.
[5]: "Ona asi je, ale sama neví. Každopádně, Damon se jí moc líbí, skoro až nad míru, dokonce by se dalo říci, že ho tajně uctívá. Ale víc zatím ne" - Wow ! Skoro akoby si ty bola Carrie. .. Tak to má byť !
A je to tady, Damon nám začíná měknout, ta malá potvůrka ho k tomu donutila, aniž by to vůbec zamýšlela. To bych chtěla taky umět :) Měla jsi pravdu, bylo to propracované, což vykompenzovalo fakt, že kapča byla kratší... Tak ti to pro jednou odpustíme Písnička moc pěkná, taková pomalejší, miluju jeho hlas
To se mi začíná líbit.. Damon začíná mít problém se svoji podstatou
.. Kdy bude další? Těším se na další strašně moc :)