close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Fear Changes Us II. - 15. kapitola

6. července 2013 v 21:54 | Charlie |  Fear Changes Us
Téma:The Vampire Diaries
Pár: Damon/Elena/(Stefan)
Čas: Příběh navazuje na téma třetího dílu třetí řady, tedy konkrétně na moment, kdy šel Damon do baru za účelem rozptýlit Klause, aby mohla Elena přemluvit Stefana k odchodu domů. Dále se rozvíjí svou vlastní cestou :o)

Pozn.: Tak jsem si četla vaše komentáře u mé otázky a...lidi, kolik že vás tu chodí číst si mé povídky? A kolik z vás je i komentuje? No tak, přiznejte se! ;) Poslední kapitola FCU má 7 komentářů, u otázky jich je 11 od 11-ti různých lidí. Poslední kapitola TA má 2 komentáře. Zamyslete se nad tím, já nad tím taky budu zamýšlet :D Řekněte mi upřímně, co vás odrazuje na tom okomentovat novou kapitolu? Já mám fakt chuť skončit se psaním TA, protože mám pocit, že nemám pro koho tuhle povídku psát...no, teď slibovaná kapitolka FCU! Je nudná, dlouhá, ale Elena dospěje k jednomu definitivnímu rozhodnutí ;) A zanechte prosím komentáře, ať vím, zda se vám směr povídky líbí :)

15. Kapitola - "Like Always"
("Jako vždy")

Moje šíleně oblíbená písnička z mého nejoblíbenějšího filmu..kdo uhodne jeho název? ;) (Hraje tam Ian..)

Mystic Falls, 15. září 2011
(Psáno z Elenina pohledu)

"Pátek!" vřískal můj pokrevní bratr hned při příchodu do kuchyně. "Konečně pátek!"

"Neřvi tak, prosím, bolí mě z tebe uši," chytila jsem se za hlavu ve snaze ubránit ji silnému návalu nepříjemného tlaku.

"Co ti je?" divil se Jeremy mému chování, zatímco si z lednice vytahoval mlíko na cornflakes. Po ránu nejíme nic jiného - tedy pokud do toho nepočítám kafe.

Zahleděla jsem se do poloprázdné misky lupínků mé snídaně a přemýšlela nad ideálním ospravedlněním své ranní rozmrzelosti. "Damon," vyšlo ze mě přirozeně, načež Jeremy málem upustil kanistr s mlíkem.

"Klid, bratře," zadržela jsem Jeremyho roztržitost. "Alarick byl opilý a Damon ho sem přivedl. Vzbudili mě."

"Nazdar omladino!" ohlásil se náš zmiňovaný opatrovník. Znovu jsem se musela chytit za hlavu.

"Jejda, Eleno, my tě asi vzbudili, viď?" poplácal mě Alarick po hlavě, jako nějakou pětiletou holčičku, co si právě dokázala sama zavázat tkaničku na botě.

"To je v pohodě," vytvořila jsem na svých ústech prvotřídní škleb a zvedla se od stolu pod záminkou uklidit nádobí ze své snídaně, když v tom se u mě objevil Alarick a odtáhl nás do haly, přímo před schodiště. Jeremy si toho ani nevšiml, byl totiž dostatečně zabraný do sms-kování s Bonnie.

"Tak spusťte, pane učiteli."

Alarick se zhluboka nadechl, prsty prohrábl své pocuchané vlasy a trochu si odkašlal. "Eleno, vím, že poslední roky byly pro tebe moc těžké, a proto tě učitelé ve škole více respektovali. Ale teď máš před sebou maturitu. Musíš se trošku nastartovat."

Obávala jsem se řeči na téma "Damon o půlnoci ve tvém pokoji", ale místo toho přišlo domlouvání ohledně školy. Ostatně, tak jako každý rok - vždy je to stejné, ať už se o náš prospěch starala Jenna, nebo její přítel stojící právě přede mnou.

"Alaricku, tuhle řeč jsi se mnou vedl i minulý školní rok a to jsi zase tvrdil, že jsem v předmaturitním ročníku, a proto musím nastartovat. Měl by sis najít novou motivační řeč," usmála jsem se na něj a mimo to postřehla i lehké zklamání na jeho - díky kocovině - opuchlé tváři.

"Ale," začala jsem pomalu stoupat po dřevěném schodišti, "vezmu si to k srdci. Tak jako každý rok."

"No, jen aby," založil Alarick své ruce v bok, aby tak působil více patriarchálně. "Mimochodem, Damon chtěl s tebou mluvit. Nestavoval se u tebe náhodou? Já mu říkal, ať s tím počká aspoň do rána, ale znáš ho. Dělá si, co chce."

Poslední Alarickova věta mě zcela prazvláštním způsobem rozesmála, a tak mi dělalo nemalé problémy donutit svá ústa k odpovědi. A Alarick na to zase reagoval prazvláštně nechápavě.

"Co?"

"Nic, jen…ta věta, že si Damon dělá, co chce," osvětlila jsem, co mě tak pobavilo.

"Co s ní?" nechápal stále Alarick.

"Perfektně Damona vystihuje."

Alarick letmo zakroutil hlavou, zřejmě jako vyjádření stálého nepochopení našeho posledního dialogu. "Tak co, byl u tebe?" dožadoval se své odpovědi jako nějaká stará babka, co chodí po ránu k sousedkám zjišťovat nejnovější drby.

Jenže, mám to Alarickovi říct, nebo ne? Těžké rozhodování. Co by udělal Damon? No, asi to, co by on sám chtěl - ostatně, jako vždy.

"Potkala jsem ho na chodbě, když jsem se šla podívat, kdo nám chce vykrást barák," zalhala jsem. Damon by mě v pokoji navštívil tak jako tak, takže vůbec nezáleželo na mém křiku způsobeném noční můrou, na rozdíl od toho, co on sám tvrdil. A pokud chci zjistit, proč mi Damon lhal, musím lhát taky. "Ale nic mi neříkal. Pročpak, co se mnou chtěl řešit?"

"No, chce tě vyšachovat z toho Davidova plánu, že prej je to pro tebe nebezpečný a taky…" Alarick sklopil hlavu k zemi a oči mu podivně těkaly ze strany na stranu. I člověk, který by našeho náhradního tatínka neznal, by s určitostí poznal, že se snaží najít nějakou záminku k vybruslení z této situace, do které si sám naběhnul.

Můj zájem o Alarickovu odpověď rapidně stoupl, a tak jsem po schodech sestoupila blíže k němu, jelikož polovina našeho rozhovoru předtím probíhala pokřikováním mezi prvním a druhým patrem.

"A taky?" pošťouchla jsem Alaricka k dokončení fráze.

Jemu se to ovšem moc nelíbilo. "To ať ti řekne Damon," odsekl a chystal se k odchodu zpátky do kuchyně. Já se ale nenechám hned tak odbýt!

Seběhla jsem zbytek schodů a zachytila Alaricka za rukáv jeho košile. Neochotně se otočil a byl opět donucen čelit mému výrazu ala "jsem malá, ubohá holčička". Věděla jsem, že to zabere - ostatně, jako vždy.

"Dobře, dobře, jen už se přestaň tvářit takhle," odfrkl si a poodstoupil zpět k začátku schodiště.

"Damon žárlí na Davida," oznámil prostě, když si byl jist, že nás opravdu nikdo neposlouchá.

Zůstala jsem před Alarickem stát doslova s pusou dokořán. "To…to ti řekl on sám?"

"No, víš, jak si tehdy před penzionem kecala s Davidem? Když ses pohádala se Stefanem a Caroline."

Přikývla jsem. "Tak David se za námi potom přihnal do baru a nechtíc se prokecl, že jsi ho zdržela ty. No a Damon tak trochu…neustál danou situaci a…"

"A?"

"Dal Davidovi do držky," chytil se Alarick za hlavu, jako by tím chtěl naznačit soucit k Davidově bolesti.

"Aha," odmlčela jsem se, vstřebávajíc nové informace. "A z toho jsi poznal, že Damon žárlí na Davida? Třeba se jenom bál, že mi chtěl David ublížit."

"Toho se bojí u každého, ale popravdě jsem poznal, že žárlí, až včera večer," podotkl Alarick šeptem. Zřejmě se bál, že nás Damon odněkud poslouchá.

"Řekl ti to, nebo se s Davidem zase porval?" Možná, že to byl důvod Damonovi rozmrzelosti včera v noci. Toho, jak se dokázal tak rychle naštvat a jak se mnou zprvu nechtěl vůbec mluvit.

"Neřekl nic přímo, ale celý večer jsme řešili tebe a Davida."

"Jak jako ´mě a Davida´?"

"No třeba to, jak s tebou David mluví, nebo třeba to, proč Davidovi tak pomáháš, nebo i to, jak ses teď Damonovi vyhýbala," řinuly se z Alarickových úst důvody Damonovy údajné žárlivosti. "Chce, aby ses toho plánu neúčastnila, protože očividně nechce, aby ses stýkala s Davidem."

Tak já a David? Kdy ho to napadlo, proboha? Vždyť David je ještě malé dítě, oproti třeba takovému Stefanovi. No jo, Stefan, ten to včera taky řádně zpackal. Tedy, nejen včera - on má poslední dobou celkově nějaké divné období. Bylo dobře, že jsem ho nechala jít? Když ono je to těžké. Na jednu stranu je tu Stefan, který mi brání účastnit se plánu kvůli vlastnímu přesvědčení, že mě tak před vším uchrání - neboli, že si se mnou bude moct opět dělat, co chce.

Na druhou stranu je tu zas Damon, který nechce, abych se účastnila plánu zřejmě kvůli žárlivosti k Davidovi. I když, mám takový dojem, že u Damona je těch důvodů více. Ze začátku byl přece tak rád, že mu pomáhám, a pak na mě najednou i se Stefanem vystartovali, že se ničeho účastnit nebudu. Co když zrovna za touhle částí Damonových důvodů stojí Stefan? Vždycky spolu spolupracují, jakmile jde o mou bezpečnost, nebo Klause. Ale jak řekl sám Alarick, Damon si vždycky dělá jenom to, co on sám chce. Stefan by ho nedokázal jen tak přemluvit, aby byl na jeho straně a to i přes to, že by šlo o mě.

Jaký si z toho mám utvořit závěr?

°°°

"Rozešla jsem se se Stefanem," prořízla jsem ticho nastolené v kuchyni. Jeremy si zrovna balil svačinu do školy a Alarick se do sebe snažil nasoukat nejméně půl litru kafe. Mé oznámení však veškeré jejich činnosti radikálně zastavilo.

"Co?" divil se můj mladší bratr, zatímco Alarick bojoval s douškem kávy, jež ho málem zadusil.

"Chtěla jsem vám to říct až ve chvíli, kdy si budu jistá, že je to definitivní."

"Takže," našel Alarick ztracený hlas, "teď to je definitivní?"

"Ano," odmlčela jsem se, "už ano."


Dovětek: Chtěla jsem do děje po čase zahrnout trochu i Elenin "domácí" život a taky potřebovala vyřešit otázky ohledně jejího rozchodu se Stefanem. Teď to máme za sebou a můžeme se zase věnovat Davidově plánu a ostatním blbostem :-))
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lenuš Lenuš | 6. července 2013 v 22:08 | Reagovat

To so Stefanom, ako si robí s Elčou, čo chce, je trochu prehnané, nie ? :-)
Jee, hurá ! .. Myslím ten koniec. :-D

2 Lenuš Lenuš | 6. července 2013 v 22:09 | Reagovat

BTW, čo má znamenať ten názov kapitoly ? 8-O

3 Nya Nya | 6. července 2013 v 22:57 | Reagovat

Jen tak dál, super kapčs, i když taková neakční.. no aspoň víme, že už dala Stefanovi košem nadobro ;-)

4 Charlie Charlie | E-mail | Web | 7. července 2013 v 0:41 | Reagovat

[1]: Nene...navazuji tím na to, jaký závěr si Elena udělala o Stefanovi v cca 125b kapitole? No prostě jak si spolu povídali :-)

[2]: Elena tam často píše "Ostatně, jako vždy...", tak proto název "Jako vždy" :o))

[3]: Děkuji, neboj, přijdou i akčnější :-)

5 katty katty | 7. července 2013 v 12:50 | Reagovat

Suprový, těšim se na další kapču :-)

6 Terry Terry | 7. července 2013 v 15:24 | Reagovat

Mě se ta kapitola líbila. Byla taková pohodová. Ukázala jsi nám stránku Damon žárlivec. A pane bože, díky, Elena se definitivně rozešla se Stefanem! :D

7 LinDee LinDee | Web | 7. července 2013 v 16:47 | Reagovat

Super super! Kdy bude dalsi díl ? :))

8 Alalka Alalka | E-mail | 7. července 2013 v 18:38 | Reagovat

Pohodová kapitola, která mi skvěle sedla k poklidné neděli, vůbec se mi nudná nezdála. I když byla delší, tak jsem ji měla přečtenou během chvilky, čte se to samo, no :-)
Moc se omlouvám, že jsem posledních pár dílů nekomentovala, doháněla jsem nějaké resty na překlad a ani mě jaksi nenapadaly vhodný komentáře, nebudu se vymlouvat. Ale poctivě jsem vše přečetla!
V téhle povídce mi Stefan moc sympatický není, ale i tak je mi ho líto, on se chudák tak snaží, aby byla Elča v bezpečí a nakonec rozchod :-) jsem zvědavá, co na to Damon a David, třeba využije příležitosti...

9 kačka kačka | 7. července 2013 v 19:01 | Reagovat

Ano tohle byla velmi dobrá kapitola která musí být :) a byla hodně pohodová a prosět ,,domácí" jak si řekla a byla potřeba :) Nádhera <3

10 Tinka Tinka | 7. července 2013 v 21:21 | Reagovat

úžasná kapitola :D moc sa teším na ďalšiu :-)  ;-)

11 Charlie Charlie | E-mail | Web | 8. července 2013 v 16:52 | Reagovat

[6]: Definitivně...Stef se mi tam prostě už nehodí :-D Neboli, nač udržovat jejich vztah když nehodlám psát Stelena prasárny? :-D

[7]: Nevím...se uvidí :-) A dík!

[8]: To jsem moc ráda, že se ti líbila :-) A díky! :-D Jinak v pohodě, jak si můžeš všimnout na článcích, taktéž nestíhám... :-D A jo, David možná využije příležitosti :-) Uvidíme!

[9]: Díky :-)

[10]: Děkuji :-)

12 Susi Susi | Web | 9. července 2013 v 20:48 | Reagovat

Úžasná kapitola. Ta představa Eleny a Davida spolu mě docela rozesmála, a rozhovor s Alarickem byl stejně nejlepší "Tak spusťte pane učiteli" "Měla by ses více učit! :-D Kdy bude prosím další kapitola?

13 Charlie Charlie | E-mail | Web | 9. července 2013 v 22:11 | Reagovat

[12]: Už je na světě a děkuji moc!!! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.