Čas:Příběh navazuje na téma třetího dílu třetí řady, tedy konkrétně na moment, kdy šel Damon do baru za účelem rozptýlit Klause, aby mohla Elena přemluvit Stefana k odchodu domů. Dále se rozvíjí svou vlastní cestou :o)
Pozn.: Včerejší trend byl zase úspěšný! A to díky Helenky ♥ Jinak, důležitá zpráva! Zítra (asi) odjíždím pryč, ke koním. Vrátím se buď v sobotu pozdě večer, nebo až v neděli, takže tu se mnou moc nepočítejte. Možná ještě stihnu něco přednastavit, ale celkem pochybuji - musím toho dnes ještě hodně pořešit. Btw, kdo by chtěl vidět v telce moje fotky, nechť se kouká zítra ráno na Dobré Ráno (Na jedničce, dvojce...zkrátka česká televize)! Ke kapči...fuu, tuhle jsem zase psala téměř celý den, protože skoro u konce jsem se sekla a polovinu promazávala. I tak nevím, jak budete spokojeni..posuďte sami ;)Azanechte prosím komentáře, ať vím, zda se vám směr povídky líbí :)
17. Kapitola - "It's A Double Sided"
("Je to oboustranné")
David to chtěl Damonovi zazpívat, ale nezbude prostor... :D
Mystic Falls, 15. září 2011
(Psáno z Damonova pohledu)
Zase lije. Už mě přímo nebaví, jak pořád musím upravovat svůj božský účes, kdykoliv se dostanu z deště na sucho. Připadám si pak méně božský a to mě frustruje. Možná, že bych se mohl zeptat Stefíka, jakou to používá značku gelu na tu svou hrdinskou čupřinu a taky si jeden koupit.
"O čem přemýšlíš?" dloubl do mě Alarick, když zrovna dopíjel svou první skleničku burbonu. Dnes jsme s každodenní párty začali trošku dříve - no jo, mám depku - Elena záležitosti a tak podobně…
"O veverkách," odvětil jsem mu prostě.
"Takže Stefan."
Zamručel jsem a usrkl ze své doposud netknuté skleničky. "Kéž by."
"Kámo, tebe něco hryže a veverky to očividně nejsou," konstatoval Alarick téměř s učitelskou jistotou. Zasmál jsem se tomu, načež můj parťák zcela nezúčastněným tónem ještě dodal: "Tak dělej, vyklop to, než mi od zvědavosti prasknou nervy."
"Vyjmenuju ti tři osoby, schválně jestli poznáš, která mě hryže nejvíce. Pokud prohraješ, piješ. Pokud vyhraješ, piju já," nabídl jsem novou hru a následně zaregistroval Alarickovo přikývnutí. "Tak pozor. Je to…Elena, Klaus a David."
Alarick chvíli přemýšlel, načež se vítězně zakřenil a přistrčil mi k nosu plnou láhev burbonu. "Klaus tu teď není, takže nemáš důvod si nad ním takhle pesimisticky lámat hlavu. David tě sice žere řádně, ale kdyby to došlo až do téhle fáze, tak už ho dávno zamorduješ. Je to Elena, jako vždy."
Věděl jsem, že si tipne Elenu. Vždycky je to Elena, avšak dnes ne. Alarick totiž neví, co se stalo v době, kdy pokojně chrápal u Gilbertů na sedačce a já se venku hádal s Elenou. Byla to zatím ta nejkrásnější hádka v mém životě, ale tyhle myšlenky budu muset v sobě na čas ještě udusit. Stále tu je k řešení tolik věcí, že už ani ten burbon nestačí na jejich rozluštění. I když, možná, že kdybych se napil, stačilo by to. Aspoň na chvíli.
"Bingo," zalhal jsem a upil zlatavé tekutiny rovnou z flašky, kterou mi však Alarick po chvíli vytrhl z ruky, že prý musí oslavit své vítězství.
"Hej, vy dvě trosky!" ozvalo se kousek od mého ucha něco nepříjemně písklavého. Caroline má zase problém.
"K tvým službám spanilá barbie," předvedl jsem bezchybnou úklonu přímo před mladou upíří dívkou, která z mé existence už jistou dobu není moc nadšená. I když, pamatuji si i naprostý opak.
"Přestaň, Damone, jde o vážnou věc!"
"Tak co se děje, Caroline?" zasmál se Alarick blondýnině zběsilosti.
"Elena!"
"To dneska nemyslíte na nic jinýho, než na mé nevlastní dítě?"
"Alaricku, tohle není sranda!"
"Uklidni se, Caroline," seskočil jsem z barové židličky, "a v klidu mi pověz, co se děje."
Caroline čapla láhev burbonu, jež Alarick zrovna poloprázdnou odložil na bar, asi čtyřikrát si lokla a mocně vydechla. Musím uznat, že má super rituál na uklidnění.
"Je úplněk a Tyler se bude měnit v ty víš co," ztišila hlas a výrazně mrkla ke mně i Alarickovi, "a David se na to chce jít podívat."
"Co s tím má společného Elena?" nechápal jsem.
A když Carolinin výraz zbledl, pochopil jsem. "David tam chce Elenu vzít s sebou. Že prý jako morální podporu."
"Jak ho mohla napadnout taková blbost?!" rozzuřil jsem se a s Alarickem se popral o burbon. Je na čase vyzkoušet Carolinin meditační trik.
"Přísahám, že za to nemůžu! Tyler Davidovi vyprávěl o své první přeměně a i o tom, jak jsem mu pomáhala tím vším projít. Asi se pro to nadchl," skončila a přebrala si ode mě láhev.
"Jedu za Elenou. Hned. Ty," koukl jsem na Caroline, která zrovna požitkářsky hltala alkohol, "zkus najít Tylera, kdyby se Davidovi náhodou už podařilo Elenu unést. Jasný?"
Poslední, co jsem z baru zaregistroval, bylo Carolinino přikývnutí a Alarickovo "Tak čau zítra".
°°°
"Vy upíři už neumíte vůbec klepat," postěžoval si Jeremy pod nosem, když jsem dorazil ke kuchyňské lince v Gilbertovic baráku.
"Ty taky zrovna nejsi pan slušňák," utrousil jsem na oplátku a se zájmem pozoroval, jak Elenin bratr něco úpěnlivě hledá.
Po chvilce se zprudka napřímil a zaradoval doslova jako malé děcko, co zrovna ve spíži najde nějaká ta cukrátka. "Mám to!" zařval a z kredence pod umyvadlem vytáhl jakousi bílou krabičku.
Když si všiml mého tázajícího pohledu, podal mi vysvětlení. "Lékárnička pro Elenu. Řízla se."
Až teď mě do nosu praštila ostrá vůně Eleniny krve. Stejně sladká a svěží, jako vždy. Zabolelo mě u srdce při představě, že by teď klidně mohla někde ležet polomrtvá s Klausem nad hlavou a já bych se tu bez ostychu vybavoval s Jeremym. Naštěstí jsem si stoprocentně jistý, že Klause by do domu nikdo nepustil.
"Jdu za ní," popadl jsem z lékárničky obvaz a valil do druhého patra, přímo za vůní Eleny. Jenže v tom jsem ucítil více než jenom ji a i přesto, že jsem se rozhodl nezmatkovat a zklidnit tep fibrilujícího srdce, nevydrželo mi to dlouho.
Vzal jsem za kliku dveří od jejího pokoje. Vstoupil dovnitř a… "Eleno, měla by sis pořídit novou lékárničku, tahle je…" …nedokončil svou vtipnou uvítací frázi.
Stála, neboli spíše seděla na své posteli přímo u Davida a ústy byla přicucnutá k jeho zápěstí. "Damone, co ty tu děláš?" usmál se na mě ten hybrid, co mi chce přebrat mou jedinou lásku a odvrátil se zpátky k Eleně, která zrovna polkla poslední doušek jeho krve.
Nijak jsem nereagoval, byl jsem schopný pouze zarytě stát u dveří a pozorovat ty dva, jak se k sobě tisknou. Nejlepší asi bude, když jim nebudu narušovat jejich ryze intimní chvilku!
Při svém odchodu jsem ještě zaslechl Elenin pokus vstát z postele. Každý upír, který komukoliv dává svou krev, by měl vědět, že se po ní člověk často stane malátným. "Ty už zase padáš, krásko," zasmál se David tím svým prvotřídně otravným přízvukem.
"To bude asi tou krví," zakoketovala Elena, načež jsem se málem skutálel ze schodů. Naneštěstí mě u mého zavrávorání načapal Jeremy, právě kráčející nahoru do patra.
"Co se děje? David Eleně něco udělal?!" zhrozil se a tím mě taky nasral.
Popadl jsem Jeremyho pod krkem a přitlačil na stěnu. Ignoroval jsem hrůzu v jeho očích a dokonce i možnost, že by mě mohla Elena načapat a naštvat se. To výhradní právo být naštvaný tu totiž mám teď já.
"To tys ho tu pozval?!" zatřásl jsem s Jeremym a omylem při tom ze stěny za jeho zády shodil dřevěný rámeček s fotkou. Jeho střepy se rozkutálely téměř po celé délce schodiště.
"K-o-h-o?" zachraptěl díky stálému sevření krku.
"Davida!"
"Damone, pusť ho!" zařval na mě David, právě stojící na prvním schodu. Hned za ním postávala Elena a rukou si přikrývala úlekem otevřenou pusu.
Poslechl jsem, ale jenom kvůli Eleně. Jeremy mi věnoval jeden nasupený pohled a rázným krokem odešel do svého pokoje. Takže děti bychom měli ze hry, teď jsou na řadě hybridi.
"Jasně, už všechno chápu," otočil jsem svou pozornost na ty dva. "Elena se pořezala a zlatíčko David ji přišel vyléčit, aby s ním mohla běhat po lese a honit vlkodlaky. Jak šlechetné!"
"O čem to tu mluvíš, Damone?" nechápala lady Gilbertová.
"A vůbec, nic není tak, jak říkáš! Je to všechno jenom shoda náhod."
"Hm," zašklebil jsem se, "ty s ní souhlasíš, Davide?"
Znal jsem toho Klausova parchanta. Vždycky měl dost kuráže jen do té doby, než člověk odhalil jeho plány. Typický znak nedospělosti.
A tak se nyní nezmohl na nic jiného, než jenom pozorovat střepy pod svýma nohama. "Už zase si prohrál, Davide. A teď dělej, půjdeme si zaběhat při měsíčku," usmál jsem se na mladého hybrida a rukou namířil na dveře.
Naštěstí není David jeden z těch, kteří by bojovali až do posledních sil. Možná to je tím poutem, které ho váže ke Klausovi, ale já bych spíše řekl, že i když se občas zachová jako prvotřídní vychcanec, má jenom moc slabé ego.
Takže mě vůbec nepřekvapilo, když naposledy pohlédl na Elenu, stále stojící za ním, a vypařil se jako pára nad hrncem. Zanechal za sebou jenom dokořán otevřené vstupní dveře.
"Damone…" ozvala se Elena nejistě.
"Musím jít za Davidem," zavrhl jsem její pokus o sáhodlouhý proslov. "Dávej pozor, až to tu budeš uklízet a," spočinul můj zrak na skrčené fotografii, "za tu fotku se omlouvám."
Neměl jsem zrovna Elenu v zorném úhlu, ale po chvíli jsem postřehl, že se pohnula z místa. Střepy zapraskaly těsně vedle mě a já se setkal s tou krásnou tváří, která mě vždy dokáže udržet nad vodou.
"Je to fotka z nějaké oslavy a stejně mám od všech kopie v počítači," řekla s úsměvem a zvedla ze země pomačkanou fotografii.
Měl jsem chuť všechno hodit za hlavu a jenom ji obejmout. Neřešit okolnosti a zapomenout na Davida, Klause i Stefana. Vždyť to Elena je jediná, na které mi opravdu záleží a kvůli které bych riskoval nejen svůj život, ale klidně i životy lidí na celé planetě. Ona jediná má totiž právo žít.
"Copak?" zeptala se mě, když zaregistrovala můj zamyšlený pohled.
Naše oči se střetly a já jen stěží odolal té touze ji donutit mě políbit. "Jdi říct Jeremymu, ať to tu uklidí a běž si odpočinout. Už nikdy nepustíš Davida k sobě domů, ale jakmile se tu objeví, ihned mi zavoláš."
Chtěl jsem se otočit na podpatku a nechat Elenu splnit mé rozkazy, ale když jsem uviděl, že velice divně přešlápla z jedné nohy na druhou, udělalo se mi téměř mdlo.
"Beru sporýš od doby, co se mi zdají ty sny," promluvila ke mně tichým hláskem. "A začínám pochybovat, že ti můžu i nadále věřit."
"Řekl bych, že to bude oboustranné," prohlásil jsem chladně a vypařil se z Gilbertovic baráku stejně tak efektivně, jako předtím David.
Dovětek: Dlouhý, co? Jen, abych se ujistila, zda to chápete...David není blázen, aby se přeměňoval současně s Tylerem. Nejdříve musí přijít na to, jak se "to" vůbec dělá, ne?
Komentáře
1Lukra | Web | 11. července 2013 v 17:52 | Reagovat
Poznáš trilógiu Hry o život? Chcel si si niekedy vyskúšať, aké je to žiť v Paneme, bojovať o prežitie a proti klamstvám vlády? Navštív našu stránku. S nami sa môžeš stať vyvoleným, Sídelčanom, žiť v chudobe, no aj v bohatstve. Panem vás potrebuje!
-----------------------------
Váš tím RPG-HungerGames Faith & Lukra :)
Damon je teda pěknej vzteklouš, typický, že si svoje flustrace vybíjí na Jeremym, chudák malej Líbil se mi popis z baru i ten Carolinin rituál, a jak se ho všici hned chytili. Jako... to jsou pořád jenom nějaký náznaky Delena chvilky a nakonec to buď jeden nebo druhej vždycky zvojtěj, už by se mohli pohnout i k činům, herdek Děláš to fakt napínavý. By mě zajímalo, jestli to zas David celý nezmatle a k něčemu se při tý Tylerově přeměně nepřiplete, nebo nedej Bože Damon, ještě aby ho tak zas něco kouslo.
3LinDee | Web | 11. července 2013 v 21:52 | Reagovat
Je to skvělý!!!! Panebože já se tak těšim na pokračování ! :)) At se k sobě aspon nějak přiblíží. At už spolu aspon neco mají, Aspon jedna pusa ! Prosím ! DD
Jinak je to krásně napsaný! :)
Hezké a velmi napínavé. už fakt netuším co od tebe čekat... vždycky si říkám jé delena chvilka no konečně třeba si začne Elena vzpomínat a pak mi to nějak utněš dalším kotrmelcem tohohle párečku. No jsem pořád napnutá a zvědavá. Je to velmi pěkná povídka...
No, popravde, zo seriálu som na zkazené Delena chvíľky zvyknutá. "hrdinskou čupřinu" - .. ale inak .. nagélovaný Damon ! .. len to nie ! před mladou upíří dívkou, která z mé existence už jistou dobu není moc nadšená. I když, pamatuji si i naprostý opak. - no to komentár nepotrebuje ! .. staré dobré časy ! Uf, mala by som začať lepšie sledovať čas .. dosť dlho mi trvalo, než som prišla na to, že je to vlastne tá istá scénka z jeho pohľadu .
Naše oči se střetly a já jen stěží odolal té touze ji donutit mě políbit. - aggrrhhh ! Ale vývin je skvelý ! A tá scéna to nádherne oživila ! .. Ešte, že Damon úplne nezmäkol ! Ech, a Tyler ešte nie je premenený ? ( no jo, zas som mimo )
Poznáš trilógiu Hry o život? Chcel si si niekedy vyskúšať, aké je to žiť v Paneme, bojovať o prežitie a proti klamstvám vlády? Navštív našu stránku. S nami sa môžeš stať vyvoleným, Sídelčanom, žiť v chudobe, no aj v bohatstve. Panem vás potrebuje!
-----------------------------
Váš tím RPG-HungerGames Faith & Lukra :)