close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Fear Changes Us II. - 23. Kapitola

8. srpna 2013 v 21:23 | Charlie |  Fear Changes Us
Téma:The Vampire Diaries
Pár: Damon/Elena/(Stefan)
Čas: Příběh navazuje na téma třetího dílu třetí řady, tedy konkrétně na moment, kdy šel Damon do baru za účelem rozptýlit Klause, aby mohla Elena přemluvit Stefana k odchodu domů. Dále se rozvíjí svou vlastní cestou :o)

Pozn.: Tak co, jste napnutí? :D Já taky! :o) Tuhle kapitolku jsem hodně promýšlela a nakonec si myslím, že se celkem povedla :-)) Jinak zítra zase odjíždím pryč - ke koníkům :) Budu tam až do neděle, tak si užijte sluníčka venku :o) A komentujte, nebo vám tu další přichystanou kapitolku nedám!!! :D A zanechte prosím komentáře, ať vím, zda se vám směr povídky líbí :)




23. Kapitola - "Tell me!"
("Řekni mi to!")

Mystic Falls, 16. září 2011
(Psáno z Elenina pohledu)
"Damone, řekni mi to!" křiknu, až mě z toho zabolí celé hrdlo. Stojím před Damonovým autem už dobrých deset minut a snažím se ho přesvědčit, aby mi prozradil, kam jedeme. Všichni, co se právě nachází na parkovišti před motelem se sladkým názvem "Hubička", se překvapeně otáčí k našemu autu, aby tak mohli pozorovat přichystané divadélko.

"Vytváříš tu scénu pro všechny okolo, Eleno," prohlásí Damon poměrně nasupeně a zkrátí vzdálenost mezi námi na jeden metr. "Nastup si do auta a tam si o tom promluvíme."

Dám si ruce v bok a přikročím k němu do těsné blízkosti. "Ha, to by se ti tak hodilo!" vmetu mu ještě do tváře a snažím se působit co nejvíce rozhořčeně. Celý tenhle výlet, nebo co to vůbec je, trpím jedině kvůli němu. Neřekla jsem ani slovo, když nás Damonovo auto zavezlo až k tomuhle motelu, na míle daleko od Mystic Falls. Dokonce ze mě nevyšlo ani pípnutí, když jsme se tu ubytovali a já musela být celou noc sama na pokoji, protože Damon si venku sháněl večeři. Ale teď, po snídani ve stylu čínské polívky ze sáčku a Damonovy neustále odtažitosti, toho mám už dost. Ať už byl Stefan jakýkoliv, nikdy by mi nepřipravil výlet jako je tenhle.

"Musíš mi to říct," zašeptám k němu a měním tak svou taktiku - zkusím to bez křiku. V Damonově doposud nepřístupném výrazu ihned zachytím lehkou změnu. Kdybych to tak zkusila už dřív…

"Jedeme snad do Kalifornie?" vypustím ze sebe otázku, která mě svrbí na jazyku už dobrých pár hodin. Damon se na mě dlouze podívá, skoro jako by tím chtěl naznačit souhlas. Jeho oči mi ale nic nenapovídají, jsou úplně bez výrazu.

"Damone," chytnu jeho tvář do svých dlaní. Oba máme pohledy zaklesnuté do očí toho druhého. "Je za tím Klaus? Ovlivnil tě?"

Neodpovídá, jen se na mě zkroušeně dívá. Je mi z toho do breku. Cítím, že něco není v pořádku, ale přitom vůbec nevím, co s tím mám dělat.

"Jak ti mám pomoct, když nevím, co se děje?" hlesnu a rukama sklouznu za jeho krk.

A pak, zcela sebejistě a částečně i omámeně, přitisknu své rty na ty jeho. Nejdříve se mnou nespolupracuje, jen si užívá ten slastný pocit z okamžiku, kdy se naše ústa spojila v jedny. Až po nekonečně dlouhých vteřinách se na mě jemně přitiskl a zapletl své prsty do mých vlasů.

V ten moment toho úžasného propojení jsem si konečně zcela potvrdila, že Damona miluju. Vím to a taky jsem si jistá, že i on o tom ví. Zní to poměrně jednoduše, ale mně se to zdá tak komplikované, tak propracované. Poprvé od doby, co jsem začala Damona poznávat trochu více do hloubky, cítím v jeho blízkosti něco čistě jiného než jenom touhu, nebo vášeň. Moje nitro pohltila láska a já nevím, jestli to mám přijmout s klidem, nebo se tomu bránit stejně tak, jako jsem to u Damona dělávala skoro pokaždé. Možná, že právě tenhle výlet mi má říct, čeho se mám chytit.

"Tak co, už mi to řekneš?" vydechnu, jakmile se Damonova ústa odpojí od těch mých. Při pohledu do jeho tváře je mi tak příjemně trapně. Co že jsem to právě udělala? Sama od sebe jsem políbila Damona Salvatore? Bratra mého bývalého kluka?

Damon mi to moc neulehčuje. Jeho lhostejný a nepřístupný výraz je pryč. Vystřídal ho vítězný, skoro až opojný úsměv. Za to já se tvářím jako opařená vařící vodou.

"Heh?" pokusím se ho popohnat do nějakého vysvětlení.

Pohladí mě svými prsty po líčkách a ukáže na auto. Chvíli zaváhám, načež mě jeho stále usměvavý výraz přesvědčí a já si sednu na místo vedle řidiče.

Když jsme už asi dvě minuty na cestě, Damon vypne automaticky spuštěné rádio a loupne po mě očkem.

"Tak už promluv, proboha!" štěknu na něj a on se zazubí jako malé dítě.

"Přesně takhle jsem se vždycky cítil, když ses na mě naštvala a nehodlala se mnou komunikovat," prohlásí posměšným tónem.

"Tak proto se mnou už od včerejška nemluvíš?" uchechtnu se se zdviženým obočím. "Chtěl jsi mi to vrátit?"

"Ne, byl jsem naštvaný."

"Kvůli čemu?"

"Neřekla jsi mi jednu věc," odmlčel se a koukl na mě, přičemž stále udržoval směr jízdy. "Rozešla ses se Stefanem, nebo ne?"

"Cože?" Ač je ta otázka sebevíc jasná, vůbec mi nedávalo smysl, proč se mě ptá. Proč teď? Proč se mě nezeptal už dřív?

Damon pokrčil rameny, jakoby mi tím odpovídal na nevyřčené otázky. Nakonec odpověděl i slovně. "Seděl jsem si tak v penzionu a vychutnával ranní skleničku, když v tom přiběhne do domu David a začne jásat. Hádej, čeho se to týkalo?"

Tentokrát jsem pokrčila rameny já. Nějak jsem pochopila, že bude lepší, když Damonovi do jeho monologu nebudu vstupovat.

"Kráska Elenka se rozešla s tím zvěromilem! Není to báječné, Damone?" imitoval Davidův hlas opovrženým tónem. "Teď už nic nebrání tomu, aby…" udělal krátkou pauzu a přepnul do svého vlastního hlasu, "abych Davidovi zlomil vaz."

Šokovaně jsem na něj zírala. "Ty jsi mu zlomil vaz?!"

"No, chtěl jsem," ušklíbnul se, "ale nakonec mi přišlo lepší, když tě unesu na výlet."

"Hele, takže už zase jsi žárlil?" došlo mi vzápětí a zalilo mě u toho významné teplo.

Damon protočil oči, načež se mu na tváři rozlil široký úsměv. "Hele, takže už jste se se Stefanem zase rozešli?"

Podpásová otázka, jenže mě se na tváři taky rozlil úsměv - a to ještě širší, než byl ten Damonův. "Jasně, ale začínám o tom rozhodnutí pochybovat. Víš, jeho brácha je děsnej vůl. Někam mě unesl a já se ještě stále nedozvěděla, kam má se mnou namířeno a to jsem si dokonce musela vykoupit vysvětlení uslintaným polibkem. Fuj," zkřivila jsem ústa značíc tak obří znechucení. Samozřejmě jsem Damona chtěla jenom poškádlit a ne vyvolat reakci, která přišla o pár sekund později.

Brzdy auta zakvílely a Damon se na mě vrhl. Jazykem si neúprosně probojovával cestu dovnitř mých úst a já nestačila nabírat dostatek vzduchu do vlastních plic. Nechápu, jak to udělal, ale zanedlouho bylo mé sedadlo v autě sklopené na maximum a Damon se na mě tiskl svým tělem. Když polibky přesunul na krk, dovolila jsem si položit mu poměrně zadýchanou otázku.

"Tohle je tvůj způsob, jakým se vyhýbáš odpovědi?"

Přejel jazykem po mé krční tepně a teprve jakmile uslyšel první zasténání vycházející z mých úst, donutil se zvednout hlavu a navázat se mnou oční kontakt. "Krásko Elenko," oslovil mě zadýchaně, "je mi to líto, ale důvod naší cesty se dozvíš teprve tehdy, až tam dojedeme. Teda, aspoň v to doufám."

"Doufáš?" divila jsem se.

"Má ti to … má nám to pomoct."

"Nám? Jako s Klausem?"

Damon se zasmál a políbil mě do koutku úst. Využila jsem příležitosti, že se jeho hlava nachází tak blízko na dotek a za bradu jsem si ho přidržela u sebe. Začal se natahovat pro další polibek, ale já ho zadržela rukou. Poprvé za dnešní den se Damonova tvář změnila za nechápavou.

Zvedla jsem ukazováček, jako bych mu něco měla vyčítat. "Už mi nikdy neřekneš ´krásko Elenko´, jasné?"

"Jen když budeš zlobit, Eleno," odpověděl mi a pak už jsem se rozplývala pod jeho polibky.

Ano, tenhle výlet mi toho řekne hodně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kačka kačka | 8. srpna 2013 v 22:24 | Reagovat

AAAAAAAAAAA :) já jsem se do té povídky prostě zamilovala <3

2 Erin Erin | 8. srpna 2013 v 23:32 | Reagovat

supééééér :-D

3 Clare Clare | 9. srpna 2013 v 0:29 | Reagovat

Dokonalá kapitolka, doufám, že  brzo přidáš další

4 Lenuš Lenuš | 9. srpna 2013 v 1:47 | Reagovat

Tak, po dlhej dobe sa znovu ozývam - tentokrát ( skoro ) naposledy.
Ospravedlňujem sa za ne-komentovanie niektorých predchádzajúcich článkov, ale bohužiaľ som tu nebola. Burning Desire nečítam, novú poviedku takisto nebudem - nie je čas, ako inak. Ale je to škoda. Nápad to bol dobrý, to s tou súťažou.  FCU ale dočítam, i keď komentovať nebudem. Si skvelá autorka a je to super poviedka, vážne. Niežeby nebola aj lepšia literatúra, ale vzhľadom na niektoré internetové "odpady" z oblasti TVD .. no. :D
Len ešte pár poznámok :
1. Je to príliš predvídateľné. Minimálne z hľadiska Eleny. Ak má pred sebou nejakú voľbu, nedajbože v otázke citov, je každému okamžite jasné, čo urobí. Občas prekvapí, to je pravda. Ale nie dosť, aspoň čo sa mňa týka.
2. Poviedka je príliš prepchatá citmi. - Okej, tak toto je veľmi subjektívny názor, pretože je samozrejme veľa ľudí, ktorých baví čítať podobné veci - v pohode, nič proti tomu nemám, aj ja rada čítam takéto veci - ale niekde zrejme nastala chyba. Pretože je tam aj iná zápletka, a nedá sa povedať, žeby sa jej nevenovali, dokonca si všetky zápletky krásne prepojila, ale nie je to ono. Vieš čo myslím, nie ? Pár je spolu, a všetka príťažlivosť je preč.
Aha, a samozrejme - finálnu kapitolu si dovolím okomentovať :-D.

5 katty katty | 9. srpna 2013 v 2:18 | Reagovat

Neuvěřitelně boží! :O :3 <3

6 Tinka Tinka | 9. srpna 2013 v 6:58 | Reagovat

úžasné, teším sa na ďalšiu :-)

7 Charlie Charlie | E-mail | Web | 9. srpna 2013 v 10:50 | Reagovat

[4]: Já tak trochu nechápu, proč píšeš, že komentuješ naposledy? :-D Kritiku samozřejmě beru, je dobré ji znát ;-)

8 Verča Verča | 9. srpna 2013 v 20:13 | Reagovat

Parááááda bomba!!!!!!! Zajímalo mě co se za tím výletem schovává. Nebo co se tam stane!!!!! Takže prosím další!!!! :-D

9 Nya Nya | 9. srpna 2013 v 21:17 | Reagovat

Tak toto je vazne paradni.. Uplne jsem si ten Damonuv nechapajici vyraz dokazala predstavit :-D nicmene se vazne tesim na dalsi kapitolku ;-)

10 Lenuš Lenuš | 11. srpna 2013 v 0:13 | Reagovat

[7]: Pre efekt :-D .. nie no, aby si sa náhodou nečudovala, prečo som prestala komentovať :-).

11 LinDee LinDee | Web | 11. srpna 2013 v 13:04 | Reagovat

Je to krása!! Jsem strašne moc ráda že už je rozhodnutá že ho miluje! A moc se těšim na to kam jí vlastně veze a co se tam asi stane :D

12 Alalka Alalka | E-mail | 12. srpna 2013 v 11:17 | Reagovat

No, už jsem se lekla, že ho Klaus opravdu zase ovlivnil k nějaký špinavosti... uf :-) Taky jsem ráda, že si to Elena konečně ujasnila, kapitola byla vážně hezká, taková roztomilá, jenom mě tam trošku zaráží to měnění časů - přítomný s minulým, to má nějaký spešl důvod?
Jsem napnutá, kam ji to vlastně veze a jestli tam, s těma zastávkama :-D pořídí vůbec dojet.

13 Charlie Charlie | E-mail | Web | 12. srpna 2013 v 12:33 | Reagovat

[12]: To má důvod ten, že jsem strašně popletená jak píšu FCU v minulém a druhou v přítomném :-D

14 Lenka Lenka | 12. srpna 2013 v 21:55 | Reagovat

Tyto povídky jsem začala číst včera a jsou ÚŽASNÉ!!! Nejlepší co se týkají páru DELENA! Všechny jsou báječné! takže prosím další kapitolu.:D :)

15 charliessstories charliessstories | 14. srpna 2013 v 20:11 | Reagovat

Díky všem za komentáře :o) Novou kapitolku už máte na světě ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.