close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Chmýří Pampelišky - 1. Kapitola

21. září 2013 v 21:43 | Charlie |  Chmýří Pampelišky

Téma: TVD

Čas: Nenavazuje na žádný specifický moment, ale přibližně první řada seriálu.

Pozn.: Tuto povídku jsem původně psala jako soutěžní jednorázovku na blog k Terry, ale po jejím dopsání jsem nepřestala mít chuť napsat i další kapitolu. Pokud jste zapomněli, přečtěte si její prolog zde :) Prosím, komentujte ;)

1. Kapitola
"The Christmas"
("Vánoce")


Stříšky všech domečků v malebném městečku Mystic Falls už dávno pokryl sníh a studentům místní střední školy právě započaly Vánoční prázdniny. Každý přemýšlel o svém vysněném dárku, zimních radovánkách, toužebném volnu a taky způsobu, jak ho využije.

Ani u Gilbertů doma tomu nebylo jinak - až na mladou Elenu. Sice s velkou radostí zdobila jejich dům, ale uvnitř se cítila prázdná. Jako by se od doby, co se Stefanův bratr Damon vytratil neznámo kam, něco změnilo. Každou noc mívala podivné sny, kde vídávala sebe, často proměněnou v upírku. A jako by toho nebylo málo, občas se v nich objevil i sám Damon. Vysával z ní krev, mučil ji a někdy dokonce i zabíjel. Vždy s pekelným úsměvem na tváři a… Bez svého slunečního prstenu.

Poklidnou melodii vánočních koled narušil Stefanův příchod.

"Ahoj lásko," usmál se světlovlasý upír na svou přítelkyni, která ho objímala vší silou, doufajíc tak, že jí to dodá pocit bezpečí a zažene nepříjemné myšlenky.

"Miluji tě," šeptla Stefanovi do ucha, načež se lehce odtáhla, aby posléze mohla položit svou hlavu na jeho hruď.

Stefan samozřejmě neměl ani trochu ponětí, proč se teď Elena chová tak podivně, často až příliš smutně. Už o tom mluvil snad se všemi z jejího okolí, ale nikdo nic netuší. Dnes k ní přišel proto, aby se pokusil to změnit.

"Andílku," pozvedne Eleně bradu, navazujíc s ní tak oční kontakt, "co kdybys zbytek dnešního dne strávila se mnou?"

Eleně se rozzářil obličej. Vše bylo tak jednoduché, když byl Stefan nablízku. "To zní jako super nápad. Co budeme dělat?"

"No, když se tu tak porozhlídnu," sjížděl pohledem krásnou vánoční výzdobu všude kolem nich, "můj penzion by taky potřeboval sladit do Vánočního."

Při zmínce o Salvatorovic penzionu se Eleně nedobrovolně stáhly plíce a ona tak musela na moment zatajit dech. Penzion ne! Proč si musel Stefan vybrat zrovna tohle? Vždyť už mu několikrát říkala, že se tam teď necítí dobře.

"Ale pokud nechceš, můžeme zůstat tady," reagoval Stefan na její najednou pochmurný výraz. "Třeba si pustit nějaký film, nebo…"

"To je dobrý," utnula ho Elena, "já půjdu."

Ač se jí do toho velkého, prázdného domu vůbec nechtělo, nemohla to už dál odkládat. Začínalo to být divné. Vždycky měla pro Stefana nějakou výmluvu, když se schylovalo k tomu, že by tam měli jít. Teď se ale poprvé rozhodla, že bude čelit vlastnímu strachu. Vždyť s ní přece bude Stefan, ne?

O půl hodinky později už vstupovali do hlavních dveří penzionu. Elena očekávala obvyklý záchvěv chladu, plno šera a nepříjemného vrzání dřeva. Místo toho ji přivítalo teplo, hřejivé světlo a jediné praskání k ní přicházelo od rozžhaveného krbu.

"Spokojená?" ptal se Stefan, táhnouc Elenu do středu obývacího pokoje, kde na ni čekaly dvě velké, papírové bedny.

"Vypadá to tu o hodně líp."

"Říkal jsem si, proč tu už vůbec nechceš chodit. No, a když jsem včera narazil na tohle," ukázal na ony dvě bedny, "zjistil jsem, že tu je až moc pusto."

"To světlo tomu ale taky hodně dodalo," prohlásila Elena s poklidným úsměvem na tváři a vrhla se do rozbalování krabic. Obě byly až po okraj naplněné růžnými dekoracemi s vánočními motivy, v klasických odstínech červené, zelené, zlaté i bílé. Stefan si k ní přisedl a pomáhal rozdělovat jednotlivé ozdoby do kupek podle využití. Jedny se hodily nad krb, druhé zase k záclonám, do oken, na dveře, nebo na stůl.

"Kam myslíš, že by se hodil tenhle andělíček?" houpala Elena Stefanovi malou soškou anděla přímo před očima.

"Toho si vezmu k sobě do pokoje, aby mi tě připomínal, andílku," odpověděl a s láskou Elenu políbil.

"Dobře, potom ti ho tam speciálně naaranžuji."

Se Stefanovou pomocí Elena pomalu dodělávala celý dům, když v tom si uvědomila, že celé scéně ještě něco chybí.

"Stromek!" vykřikla. "Jasně, vánoční stromeček!"

"Žádný nemám," zasmál se Stefan.

"To je škoda. To jediné tomu chybí."

"Ehm, a co kdybych ti pro něj dojel?"

"To ne," zavrtěla Elena hlavou. "Jenom kvůli mně nemusíš."

"Ale můžu. Jestli ti tu chybí vánoční stromeček, tak mě taky chybí. Jeden ti dovezu a ty mezitím můžeš dozdobit zbytek domu."

Cítila strach při pomyšlení, že by tu měla zůstávat sama, ale nemohla odolat Stefanově snaze, a tak přikývla. Možná ale měla radši věřit vlastním instinktům.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tereza Tereza | 21. září 2013 v 22:41 | Reagovat

Další, další, další :) Je to hrozně krásný  a tajemný :)

2 Verca Verca | 21. září 2013 v 22:52 | Reagovat

Dalsi prosim :-) Je to krasne tajemne:-)

3 Nya Nya | 22. září 2013 v 0:06 | Reagovat

Jen mi je divny, ze nikdo nenasel v Damonove pokoji onu hromadku popela... copak se nikdo nesel podivat, jestli zmizel i s vecma, nebo se vrati??? Jinak bych byla moc rada za pokracovani :-)

4 Adel Adel | 22. září 2013 v 9:00 | Reagovat

Krasne i prolog nadherne! Rozbrecela jsem se uz u prologu♥

5 erin erin | 22. září 2013 v 10:17 | Reagovat

wow....nádherné...

6 Clare Clare | 22. září 2013 v 18:49 | Reagovat

Krásná, vážně nádherný :-)

7 charliessstories charliessstories | 23. září 2013 v 18:42 | Reagovat

Díky všem, lidi! :-) To mě fakt potěšilo :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.