
o Téma: TVD
o Čas: Nelze zpecifikovat
o Pozn.: Třetí kapitola je psána z pohledu Terry (odkaz na její blog naleznete v menu - píše moc dobré fan fiction a díky ní jsem založila tento blog!). Během večera vám tu přidám i další díl, který už byl sepsán mnou :o)
3. kapitola
Pohled Damona:
To snad není možné! Jediná, jediná šance najít Katherine. Mít ji znovu u sebe, se vypařila jako mlha. Dnes jsem viděl její přesnou kopii. Byla krásná, krásná jako moje Katherine. Chtěl jsem se jí dotknout, líbat. Ale nemohl jsem. Potom, co mi řekla, že nemá o Katherine ani zdání, jsem měl chuť zakroutit jí tím hubeným krkem, nebo z ní vysát všechen život. Ale potom, co jsem se podíval do těch věrných hnědých očí, jsem nemohl. Ale stejně jsem měl nutkání, alespoň ochutnat.
Jelikož jsem byl tak vytočený, vzal jsem si svou koženou bundu a zamířil k nejbližšímu baru. Po cestě jsem potkal Zacha. Opět se tvářil naštvaně, když mě viděl, jako bych mu ležel v žaludku! Proč? Nemohl jsem se dívat na ten jeho ksicht. Přemístil jsem se k němu. On sebou trochu škubl. Ale když uviděl, jak se tvářím, tak trochu couvl vzad.
"Co je?" zeptal se mne nechápavě. Cítil jsem, jak se mi prodlužují špičáky, jak mi rudnou oči a naskakují žilky. Viděl jsem, že jeho tvář se změnila. Už mnou neopovrhoval, teď se mi smál.
"Můžeš to zkusit, ale varuji tě! Sporýš používám už od té doby, co jsem zjistil, že mám tebe a tvého povedeného bratříčka v rodině!" založil si ruce v bok. Tak on místo toho, aby se mne bál, mi ještě začne vyhrožovat?
"Myslíš si, ty hlupáku, že tě dokážu zabít, jenom tím, že ti vysaju krev?" nadzvedl jsem jedno obočí. Můj obličej se vracel do normálu, ale stejně jsem měl v plánu ho zabít. Stejně mě tady jenom otravoval. Věčné: "Damone, koho jsi zase zabil, jdu to ohlásit na radu!" Mě už prostě omrzelo.
"Byl jsi perfektní prasynovec," šeptl jsem mu. A jedním škubnutím mu zlomil vaz. Tělo jsem nechal ležet na zemi. Upravil jsem si bundu a dlouhým krokem ho překročil. Teď mi na tváři zářil pobavený úsměv. Cítil jsem se o něco lépe, ale to neměnilo nic na tom, že mám dneska pořádnou žízeň.
Pohled Eleny:
Vstala jsem, měla jsem divný pocit, jako by se něco stalo a já nevěděla co. Chvíli jsem se zamýšlela. Vytáhla jsem i svůj deník a přečetla si poslední zápis. Byl věnován neznámému cizinci, kterého jsme s tetou srazily. Párkrát jsem zamrkala do prázdna. Něco mi unikalo, a já nevěděla co! Schovala jsem svůj deníček za rám obrazu, a rychle vycupitala do koupelny, kde jsem se nechala strhnout horkou vodou. Něco tady nehrálo, když jsem si přejela rukou po krku, něco se mi vybavilo. Něco zvláštního, ale já si nemohla vzpomenout. Tady toto nenávidím, chtěla jsem hodit lahvičkou od šampónu, tak daleko, až by se zničila, ale vím, že by to bylo asi celkem k ničemu. Zabalila jsem se do bílé osušky a vyčistila si zuby.
Vyšla jsem zpátky do svého pokoje. Když jsem uviděla, co stojí na mém parapetu, málem jsem vykřikla strachy. Postával tam černý havran, přišlo mi, jako by přešlapoval. Začala jsem se uklidňovat, je to jen hloupý pták! Nevšímej si ho! Najednou pronikavě zakrákal, až mě z toho zamrazilo. Přišla jsem k oknu blíž a zatáhla jsem závěs.
"To tak," šeptla jsem si sama pro sebe. Šla jsem ke skříni a vytáhla si letní šaty. Zrovna začaly prázdniny. Zase jsem postoupila, už jenom dva roky školy a bude konec! No, asi ne úplný, potom mě čeká vysoká. Nad touto budoucností jsem jenom zakroutila hlavou.
Měla jsem chuť dneska vyrazit ven, třeba do Grillu, prostě někam, kde jsou lidi. Unavovalo mě sedět doma. Jenna mě samozřejmě neochudila o dlouhý monolog, který si věrně připravila. Co z jejího vyplývání vyšlo: buď brzo doma a používej antikoncepci. Málem se zase rozpovídala o starých časech, kdy si jedna holka z její třídy nedala pozor a byla v sedmnácti těhotná. Když jsem jí vysvětlila, že dítě teď doopravdy mít nehodlám, konečně mě pustila.
Uvažovala jsem, za kým jít. Bonnie je pryč a Caroline? No, řekněme, že jsme se v poslední době nějak odcizily, ale myslím, že to spolu zase jednou dáme dohromady. Možná, někdy za čas. Nezbývalo mi nic jiného než do Grillu vyrazit sama. Určitě tam bude Matt, se kterým si popovídám. Možná i jeho ségra Vicky, kterou jsem pěkně dlouho neviděla. Obtočila si mého bratříčka pěkně kolem prstíku. A přivedla ho k drogám, samozřejmě, kdyby nebylo jí, tak si ty drogy stejně nějakým způsobem obstará sám, ale mě a Matta tady to hodně zneklidňovalo. Jeremy byl ještě mladý, mohl se z toho dostat, ale Vicky… Ona bude tvrdší oříšek.
"Ahoj," pozdravila jsem Matta, když jsem si sedla k baru. Hned jsem si objednala colu. Na alkohol jsem teď neměla tak nějak náladu. Najednou jsem vedle sebe uviděla toho cizince ze včerejška, obdaroval mne pokřiveným úsměvem.
"Doufám, že jste s tetou včera dojely dobře," začal naši konverzaci. Jen jsem přikývla.
"Ano, to rozhodně, jen jsme měly strach o vás, jestli se vám něco nestalo," vysvětlovala jsem.
"Prosím tě, nevykej mi. Připadám si potom, jako stoletý dědek," zasmál se. Jen jsem přikývla.
"Jak se vůbec jmenuješ? Mám ti tykat, ale ani nevím, jak se jmenuješ," usmála jsem se.
"Jsem Damon…"
