Zdravím :) Přináším vám překlad této "Vánoční" jednorázovky (zatím první část) od mé oblíbené autorky z webu fanfiction.net, LoveEpicLove. Chtěla bych předem podotknout, že vlastníkem textu je pouze a jedině jeho autorka, já jsem jej pouze přeložila. I přesto vás ovšem prosím, abyste překlad nekopírovali bez mého svolení.
Originál: ZDE (Přeloženo z angličtiny.)
Upozornění: Obsahuje dost žhavých výroků i momentů, takže slabší povahy a děti radši přeskočte ony silné pasáže.
Love In The Darkness | Láska ve tmě

Elena nemůže na věky skrývat své city k Damonovi. A to především, když zůstane viset ve výtahu právě s ním!
"Dobré odpoledne, pane. Vidím, že obdivujete náš výběr náhrdelníků. Dnes nabízíme některé z nich za znamenitě výhodné ceny. Sleva padesát procent…"
Damon ztratil zájem. Peníze pro něj nebyly problém. Nevyhledával slevy a opravdu by se neměl zajímat o kupování náhrdelníku pro Elenu Gilbertovou. To, že už nadále nenosí přívěsek, který jí dal jeho bratr, neznamená, že by chtěla nosit nějaký od kohokoliv jiného (natož od něj). Ignoruje jeho telefonáty a posledních pár dnů se mu zcela vyhýbá, takže koupit jí náhrdelník byl opravdu zatraceně blbý nápad.
Přesto teď stojí zde, v Harris & Koote´s, dívajíc se na přívěsek, který zahlédl pár měsíců zpátky. Byl překvapen, ale taky i potěšen, když zjistil, že to ohromující dílo ještě nikdo nekoupil a nedal mu domov. Obvod ve tvaru diamantu byl pod světly spojen pomocí jednoduchého rámečku ze sady diamantů, které jen zachycovaly a odrážely světlo, chrlící tak oheň na každého, kdo se na ně jakkoliv podíval. Pod rámečkem se houpal Rubín hruškovité podoby, obklopen malinkými bílými diamanty. Byl to nádherný kousek, který by vypadal ještě skvostněji, kdyby visel kolem krku krásné ženy. Elena byla přesně tím a ještě mnohem, mnohem více.
"Tenhle," řekl prodavačce a podíval se na její jmenovku. "Prosím, Lolo."
Dívka se na něj usmála, bezpochyby vycítila, že udělá velký obchod.
"Máte výtečný vkus," pověděla mu, odemykajíc vitrínu a vyndávajíc pro Damona jeho náhrdelník.
"Chtěl bych jej vidět mimo to světlo."
"Samozřejmě," odpověděla, jenom lehce zaskočena jeho žádosti.
Tohle by nebyly první diamanty, které kdy koupil. Věděl, že to, jak diamant vypadá ve tmě je stejně tak důležité, jako jeho počet karátů, řez, barva a čirost (pozn.: V originále "Four Cs" - zkratka označující čtyři základní aspekty hodnotící kvalitu diamantu.). Ignoroval ten hlas uvnitř vlastní hlavy, říkající mu, aby se ihned vzdal tohohle nápadu s náhrdelníkem. Místo toho se ale vydal za prodavačkou na konec výlohy, kde vystavila ono dílo mimo světlo. Bylo pořád ještě oslnivé, dokonce i bez světel prodejny vytahujících jeho kouzlo.
"Předpokládám správně, že splňuje vaše požadavky?" Řekla mu Lola, spatřující na jeho tváři samolibý úšklebek.
Popravdě, už je to dlouho od doby, co se cítil dostatečně podnícený ke koupi nějakého šperku, ale teď byl tady, pociťoval nepatrnou ješitnost najít kousek hoden jeho peněz.
"Předpokládáte perfektně, Lolo."
Lola pro něj náhrdelník zabalila, přičemž se ho pokoušela svést ke zdvořilé konverzaci o tom, jak daleko byl v nakupování dárků z jeho vánočního seznamu. Mohl ji ovlivnit, aby mu náhrdelník dala zadarmo, nebo aby sklapla a zůstala potichu, ale vliv osoby, pro kterou ho kupoval, mu v tom stejně zabraňoval. Navštívil různé další obchůdky k nákupu různých dalších dárků a celou tu dobu ho prodavači nutili vést ještě více povrchních konverzace.
Jakmile skončil, nastoupil do výtahu, přemýšlejíc, že by Elena byla mile překvapena jeho nekonečnou trpělivostí. A to i v případě, když by na ni nezapůsobil náhrdelník, který jí koupil. Snažil se představit si její tvář, jak jí ho dává, ale místo toho, aby ji viděl spokojenou, nebo šťastnou, tak všechno, co si dokázal vybavit, bylo zdvořilé přijmutí, protože ona přece nechce ranit jeho city. Jak trapné. Nedopadlo by to jinak, než trapně. Proč si proboha myslel, že koupit jí náhrdelník, byl dobrý nápad?
Dovolil si nechat se uchvátit nějakou romantickou představou ji překvapit; oslnit. Ale teď, když měl ve své ruce ten přívěsek - nebo spíše v nákupní tašce - se prostě cítil hloupě. S každou konverzací i dotekem a úsměvem, který mu věnovala, začínal být jistějším a jistějším, že se Elena stává být schopnou vypořádat se s pocity, jež k němu chová. No dobře, s pocity, jež se on domnívá, že k němu ona chová. Před časem si slíbil, že by počkal, až bude připravená; že by ji nechal udělat první krok - svůj slib ovšem porušil a políbil ji.
Mohl by za to nařknout Caroline a její Vánoční večírek. Když se před pár dny našel stojící pod jmelím s Elenou, připadalo mu správné naklonit se a políbit ji. Měla to být jenom něžná pusa na rty, ale potom, na zlomek sekundy, ho políbila nazpět a on byl mimo. Místo toho, aby se odvrátil, jak by správně měl, ztratil v ní sám sebe a stával se nenasytným a nezvladatelným. Nechal Elenu pocítit, i poznat, jak moc ji chtěl. Ve chvíli, kdy do místnosti vpadnul Jeremy, aby se jí na něco zeptal, rychle se odtáhla a potom odešla z párty. I přes všechny jeho pokusy se k ní dostat, spolu od té doby nemluvili. To by mu opravdu mělo všechno napovědět. Byl zmámený idiot. Musí ten náhrdelník ihned vrátit zpátky.
Pokračování příště! ;) A komentujte!

paráda...už aby tam byla Elena
