close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Christmas Eve (1. část)

24. prosince 2013 v 0:15 | Charlie |  Jednorázovky
Zdravím :) Jako dárek k Vánocům vám přináším první část mého vlastního pokračování překladu "Vánoční" jednorázovky (Love In The Darkness) od mé oblíbené autorky z webu fanfiction.net, LoveEpicLove. Chtěla bych předem podotknout, že vlastníkem motivu této povídky je pouze a jedině jeho původní autorka, já jsem jej pouze použila ve své vlastní tvorbě.

Pokračování podle motivů povídky, jejíž originál naleznete ZDE a první přeloženou kapitolu zase ZDE.

Upozornění: Obsahuje dost žhavých výroků i momentů (spíše až druhá část), takže slabší povahy a děti radši přeskočte ony silné pasáže.

Časové zařazení: Někdy v průběhu první poloviny třetí série!


Christmas Eve I. Part | Štědrý večer I. část

Elena nemůže na věky skrývat své city k Damonovi. A to především, když s ním prožila žhavé rande ve výtahu a teď ji s ním čeká Štědrovečerní večeře!

Klep, klep. Nic. Klep, klep, klep. Nic. Klep, klep, klep, klep, buch. Nic. Co jim tak dlouho trvá?

Damon se začínal cítit jako sněhulák. Mrznul před Gilbertovic hlavními dveřmi už při nejmenším dobrých pět minut a nikdo se zatím neobtěžoval na něj aspoň zakřičet, aby mohl dovnitř vejít sám a bez výčitek. Nikdy dříve sice žádné pozvání do Elenina domu nepotřeboval (tedy kromě toho úplně prvního),ale dnes chtěl udělat výjimku. Jsou přece Vánoce, ne?


Ano, jsou Vánoce. A Damon doufá, že zrovna tyhle budou jedny z těch nejlepších. Už je to strašně dlouhá doba od těch posledních, které stály opravdu za to. Tehdy měl osmnáct a desetiletý Stefan mu dal pod stromeček ručně vyrobenou figurku vojáka. Damon si ji dodnes schovává mezi starými knížkami v horní polici své knihovny. Každé Vánoce svého lidského i upířího života se k ní vracel, aby zavzpomínal na dobu, kdy byl opravdu šťastný a se svým bratrem plánoval společnou budoucnost v některé části bohatého severu jejich rodné země. Bez rozdílu na to, jak moc se toho změnilo a kolik z jejich snů se jim nesplnilo, Damona při pohledu na starého panáčka pokaždé zalilo vlídné teplo.


Letošní Vánoce jsou ale jiné. Speciální. Nejlepší. A proč? Tento rok se nemusí dívat na ručně vyrobeného vojáčka, aby ho zalilo teplo. Letos Damonovi stačí pohled do tváře dívky, která vlastní jeho srdce už tak dlouhou dobu, že mu to pomalu připadá jako věčnost. Při vzpomínce na Elenu se na jeho tváři objevil hřejivý úsměv a stisk na tašce, kterou držel ve své levé ruce (levá je blíže k srdci) a jenž skrývala dárek pro jeho milovanou, se nepatrně zesílil.


"Budeš tady stát až do Nového roku nebo se eventuálně pohneš z místa, abych se mohla vrátit zpátky do kuchyně a pomoct Eleně s večeří?" vyrušil Damona z jeho snění komandující hlas blonďaté upírky.


"Promiň, už jdu," odpověděl Damon s úsměvem a prodřel se kolem Caroline až do honosně nazdobeného domu. Všude byla patrná Elenina pečlivá práce. Dokázala tu z toho opět udělat místo, ze kterého hned na první pohled sálá rodina a především láska. Caroline měla úplnou pravdu, když Eleně před pár týdny tvrdila, že by jí prospělo na Vánoce uspořádat něco většího, aby se s Jeremym necítili tak sami. A protože vánoční večírek si již zabrala samotná Caroline, na Elenu zbyla už jen Štědrovečerní večeře, jejíž příprava provoněla takřka celý dům.


"Hmmm, voní to tu," zamumlal si Damon spíše pro sebe, ale blonďatá upírka jeho poznámku zřejmě zachytila a s nevěřícně vytáhnutým obočím mu z rukou vytrhla tašky s dárky.

"Hej!" osočil ji Damon a jal se sápat předně po své milované stříbrné taštičce, než se Caroline rozhodne ji blíže prozkoumávat.

"V klidu, Salvatore, jenom je odnesu k ostatním pod vánoční stromek. A mimochodem, doufám, že jsi koupil i něco pro mě," dodala.

"Samozřejmě, Caroline, pro tebe všechno," usmál se na ni, i když ho to stálo hodně sil. Ne, že by blonďatou upírku neměl rád, ale ona se moc ráda staví mezi něj a Elenu, aniž by ji o to kdokoliv prosil. A právě tohle nemá rád. Dnes tomu ovšem bylo jinak, protože měl takové tušení, že mezi něj a Elenu už se jen tak nepostaví.


Caroline nad jeho reakcí jenom protočila oči a po pronesení "Udělej si pohodlí, ale opovaž se strčit nos do kuchyně" se vydala směrem do obývacího pokoje, kam ji Damon po odložení přebytečných svršků směle následoval. Na tváři mu přitom stále pohrával ten stejně hřejivý úsměv, jaký doufal, že si udrží i po celý zbytek večera.
°°°

"Jsi v pořádku, Eleno?" vyrušila mladou hnědovlásku její nejlepší kamarádka z nekontrolovatelného snění. Jako by toho nebylo málo, když musela celý den lítat po domě a připravovat všechno na ten slavný večer. Teď se ještě musí vypořádat se starostlivou Caroline.

"A-ano, jsem. Proč? Děje se snad něco?" pohlédla Elena na Caroline, jež stála u právě se dovírajících, posunovacích dveří, které oddělovaly kuchyň od haly a zároveň i obývacího pokoje.


"To řekni ty mě," odpověděla jí na to upírka svým klasickým způsobem a pomalými kroky se dostávala až k ostrůvku uprostřed kuchyně, kde Elena zrovna krájela zbytek zeleniny pro přílohu k večeři. "Kdykoliv tě tu nechám samotnou a potom se vrátím, najdu tě tu s pohledem spící princezny. Eleno, vždyť jsou Vánoce! Musíš se usmívat aspoň na Vánoce!"

A Elena se usmála. Nervozita jí sice nedovolila vyjít na trh s něčím extra oslnivým, ale teď jí aspoň Caroline nemohla tvrdit, že by se nesnažila. "Jenom jsem unavená z těch příprav a upřímně, to se nemůžu ani na chvíli ztratit ve vlastních myšlenkách?"

"Něco nebo spíše někdo tě trápí, že jo?" nevzdávala se upírka. "Je to Jeremy? Stefan? Rick? Nebo Damon? Určitě to musí být Damon! Když přišel, tak měl sice na tváři ten svůj samolibý úšklebek, ale potom se na mě normálně usmál!"

Popravdě, Elena přestala poslouchat už v momentě, co Caroline poprvé zmínila jeho jméno. Uplynulo pouhých dvacet čtyři hodin od doby, co Damona viděla naposledy, a přesto už se nemohla dočkat, až ho uvidí znovu. Jeho modré oči. Tmavé vlasy. Světlou pokožku. Rudé, plné rty. Robustní, svalnaté tělo, které si včera tak neodolatelně podmiňovalo to její, a na které nikdy nezapomene. Ano, na včerejší setkání s Damonem ve výtahu rozhodně nikdy nezapomene. Jenom díky jedné jediné vzpomínce opět zacítila, jak se její tep zvýšil, a ruce začaly potit. A takhle to probíhá od chvíle, co se s ním včera rozloučila.

"Země volá Elenu!"

"Cos říkala?"

Caroline Eleně věnovala pohled typu "Přesně o tomhle mluvím" a přesunula se k ní co nejblíže. "Damon ti něco udělal?" zašeptala, aby je upír vedle nemohl slyšet.


"Ne!" zhrozila se Elena. Je příliš brzo, aby se o jejím vztahu s Damonem kdokoliv dozvěděl, natož Caroline. "Jak jsi na to přišla?"

"Jak jsem říkala před tím, než jsi zase vypnula, objevil se tu se svým typickým samolibým úsměvem, ale potom…"

"Co?!" křikla překvapená hnědovláska v odpověď, ale po zaznamenání Carolinina vyděšeného obličeje se opět ztišila. "Damon je tady?"

"Ano, šla jsem mu přece otevřít," odpoví jí upírka. "Proč se tak divíš?"

Elena ignorovala Carolininy otázky i starostlivé pohledy a rychle jí předala svou zástěru na vaření. "Pohlídáš to tu na chvíli, Caroline? Musím se jít před večeří převléci a aspoň trochu upravit."

"Nechceš mi snad říct, že takhle vyvádíš jenom kvůli Damonovi, že ne?"


"To není tvoje starost, Caroline. A pohlídej to maso v troubě!" zakřičela ještě Elena, než za sebou zavřela dveře do kuchyně a neplánovaně svižně se obrátila směrem k obývacímu pokoji. Což, jak si později uvědomila, asi neměla dělat.


Stál přímo před ní, v celé své božské kráse. A usmíval se, přičemž se mu v očích odrážely tajuplné jiskřičky. Pohledem směřoval na její rty, čímž ji automaticky donutil věnovat pozornost i těm jeho. Byli by se políbili, kdyby se z obýváku neozval hlas jejího bratra.

"Eleno, kdy už bude večeře?" zařval Jeremy.

"Damone, kde jsi s tím cukrovím?!" křikl Rick.

"Cukroví bude až po večeři," šeptla Elena, ještě stále plně koncentrující se na Damonovy plné rty, které se po její poznámce opět vytáhly do hřejivého úsměvu.


"Máš tady kus mouky," zahlaholil Damon a přejel svým ukazováčkem po jejím pravém líčku. Elena se pod jeho dotekem zachvěla a upoutala svou pozornost zpátky k jeho očím. Pořád stejně tak krásné, jako vždy, pomyslela si náhle.

Jenže potom si znovu přehrála důvod, proč vůbec vyšla z kuchyně a kouzlo bylo pryč. Bez dalšího vysvětlení se vydala nahoru po schodech do svého pokoje a zanechala tak Damona stát zmateného uprostřed prázdné chodby.

°°°

Elena se vrátila k již plně obsazenému stolu a společně s Caroline začala servírovat večeři. Převléknout se jí trvalo pouhých třicet minut, během kterých světlovlasá upírka zvládla dotáhnout přípravy jídla tak, aby bylo po Eleniném návratu připravené k podávání. Když vešla do kuchyně, všichni jí věnovali zkoumavý pohled. Domácí oblečení ušpiněné od všemožných surovin totiž vyměnila za vínově rudé, přiléhavé šaty, které obepínaly všechny její křivky a zanechávaly tak Damona sedícího v čele stolu (přímo naproti Eleny) naprosto bezmocného a taky pekelně vzrušeného. Ještě štěstí, že jsem si dneska vzal spodní prádlo, pomyslel si věcně a pod stolem promnul svůj náhle citlivý rozkrok.


O dalších třicet minut později již všechny talíře zely prázdnotou. Jako první dojedl Jeremy, a tak dostal od Caroline za úkol sklidit ze stolu všechno špinavé nádobí. Celá večeře proběhla dle Eleniných představ - nikdo si na nic nestěžoval, Caroline se s nikým nehádala a Damon se usmíval. A překvapivě nejen na ni, ale i na ostatní u stolu, což Elenu mile překvapilo. Buď je moc dobrý herec, nebo si tenhle večer opravdu užívá.


"Snad je to ta druhá možnost," zašeptala tajně své přání a společně s Jeremym se vydala za ostatními do obývacího pokoje, který se mezitím stihl zaplnit vůní cukroví a vaječného likéru.

Caroline, Rick i Jeremy si zabrali sedačku, takže pro Damona a Elenu zbylo už jen křeslo, bohužel určené k sezení pouze pro jednoho člověka. I když Elena přišla později, Damon si netroufl zabrat poslední volné místo, protože měl v plánu ho Eleně buď přenechat, nebo ho s ní sdílet. Původně jí chtěl navrhnout, aby si mu sedla na klín, ale poté, co zjistil, jak moc má najednou upnuté kalhoty (a není to jenom díky večeři), rozhodl se pro gentlemanské gesto. Počkal, až s ním naváže oční kontakt a s vřelým úsměvem poukázal na křeslo po své levici. Elena mu úsměv oplatila a bez dalšího čekání se pohodlně usadila.


"Co je na programu teď?" ozval se Jeremy ze svého místa na gauči a vyplnil tak trapné ticho, které se drželo v ovzduší už od příchodu do obýváku.

"Někdo by mohl začít rozdávat dárky," odpověděla Elena svému bratrovi a ukázala na hromádku nadílky pod honosně nazdobeným stromkem, který stál jen pár metrů od Damona.

"A ten někdo by mohl být Damon, když už si nemá kam sednout," reagovala Caroline a věnovala černovlasému upírovi provokativní úsměv. Ten se ale nenechal zahanbit.

"Nemají se dárky náhodou rozdávat až ráno dvacátého pátého prosince?"


"No tak dělej, Damone," přidal se Alarick, "nemůžu se dotknout alkoholu, dokud nerozdáš všechny dárky, takže honem."

Damon nad ním jenom protočil oči a odebral se k vánočnímu stromku. Jakmile si přidřepl ke kupičce dárků a zahlédl svou stříbrnou taštičku, samozřejmě určenou pro Elenu, začaly se mu nekontrolovatelně potit ruce. Proč se proboha nechal uvalit do rozdávání dárků? Takhle bude muset čelit její reakci hned na místě. A ještě k tomu si musí vybrat správný čas pro jeho předání, protože pokud jej vybere z kupičky jako první, Elena si může myslet, že chce něco zbytečně uspěchat. A pokud zase počká až na poslední výběr, může ho Elena označit za strašpytla.


"Damone, říkal jsem, ať si pohneš," zavrčel Rick netrpělivě a popohnal tak Damona k nevyhnutelnému. Nakonec začal dárky předávat, tentokrát s téměř vynuceným úsměvem, kterým se snažil zamaskovat svou nervozitu. Když se dostal přibližně do poloviny, rozhodl se předat Eleně svou stříbrnou taštičku. Teď, nebo nikdy, probíhalo mu v té chvíli hlavou.

"Ale tohle jsi přece koupil včera, když jsme se potkali, ne?" věnovala mu Elena tázavý pohled, jakmile si prohlédla tašku, jež jí Damon položil do klína.


"A-ano," odpověděl jí takřka šeptem a obrátil se zpátky ke kupě pod stromečkem.

Elena nečekala ani další minutu, než se vrhla na rozbalování úzké krabičky, která se ukrývala na dně stříbrné taštičky. Nemohla přestat přemýšlet nad tím, co je ukryto uvnitř. Už tušila, že to asi bude nějaký šperk, ale jaký jí mohl Damon vybrat šperk? Nikdy se mu nezmiňovala, že by snad měla slabost na drahocennosti. Sama jich ani moc nevlastnila.


Ale možná to byl právě ten důvod, proč se teď dívala na ten nejkrásnější náhrdelník, jaký kdy měla možnost držet v rukou. Diamanty se odrážely na všechny strany a Rubín zapasován do středu přívěsku se blyštil jako těsně po vybroušení. Jedním slovem nádhera. A zkrátka všechno, co si může žena na Vánoce přát.


Elena byla ráda, že jí nikdo další z místnosti nevěnoval pozornost (každý byl zaměstnaný svou vlastní kupkou dárků), protože měla čas náhrdelník schovat zpátky do tašky a sklouznout z křesla na podlahu pod stromkem. Damon se zrovna natahoval pro další dárek, když se Elena dotkla jeho ruky a upoutala tak upírovu pozornost.

Damon by na místě klidně i přísahal, že když pohlédl Eleně do očí, viděl v nich lásku. To jediné, co si tak moc přál, aby se v nich zrcadlilo po tom, co otevře jeho dárek, tam bylo. A Damonovi to stačilo na to, aby mohl tyhle Vánoce prohlásit za ty nejlepší svého posmrtného života.


Pokračování příště.
Veselé Vánoce!
(Druhou část přidám během tohoto týdne a s ní i nový díl Burning Desire :) Děkuji všem za pochopení mé nepřítomnosti a doufám, že tenhle článek vám to aspoň trochu vynahradil.)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Veru Veru | 24. prosince 2013 v 11:50 | Reagovat

Tak takovýhle Vánoce bych si taky přála... :D :* :P Moc krásné, děkuji za přidání a přeji veselé a krásné svátky :)

2 Evelina Evelina | 24. prosince 2013 v 11:54 | Reagovat

To je nádhera, už ať je pokračování! Přeju hezké vánoce:-)

3 Tereza Tereza | 24. prosince 2013 v 22:04 | Reagovat

Strašně úžasně píšeš, a tohle to určitě vynahradilo a těším na pokračování této povídky a samozřejmě se nemůžu dočkat BD :)

4 Charlie Charlie | Web | 26. prosince 2013 v 1:57 | Reagovat

Děkuji moc holky!!! :-) A už je druhá část! :-)

5 erin erin | 2. ledna 2014 v 17:50 | Reagovat

nádhera

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.