close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Burning Desire - 25. Kapitola

25. ledna 2014 v 0:51 | Charlie
Téma: TVD (+ Vlastní tvorba)
Čas: Nenavazuje na seriál, ani knihu
Pozn.: Radujte se, nová kapitola! :D Ještě nejsem tak úplně ready na starý, zaběhnutý provoz, ale už se to lepší, takže nepřestávejte ve mě doufat. Co se této kapitoly týče, je krátká a odhaluje Loreniny city, avšak nevím, jestli jsou čistě pozitivní. Taky částečně odhaluji jednu "slibovanou" scénu... No, však uvidíte sami :o) Zanechte prosím nějaké komentáře - vždy mě inspirují k tomu, jakým směrem se mám v příběhu vydat :o)





25. Kapitola
"It Is Not Disgust, But Fear"
("Není to zhnusení, ale strach")



Funny how the heart can be deceiving
More than just a couple times
Why do we fall in love so easy?
Even when it's not right
Legrační, jak srdce může klamat,
Zdaleka ne jen jednou či dvakrát
Proč se zamilováváme tak snadno?
I když to není správné


Ocitám se přitisknutá k matraci, zatímco na mém těle si pohodlně hoví Damon. Jednu stranu obličeje má přitisknutou k mým nahým prsům a zrychleně dýchá, způsobujíc tak, že na mé rozpálené pokožce vstanou snad všechny možné chloupky.

Tahle poloha ve mně vyvolává zvláštní pocity. Na jednu stranu mám strach, protože se vrhám do něčeho nového, částečně neznámého. Ovšem na stranu druhou mi v žilách koluje adrenalin a mozek zaplavuje velká dávka vzrušení, která se s každou další sekundou mění v téměř až nesnesitelnou nedočkavost. Jakému pocitu se mám podvolit? Měla bych utéct, nebo se poddat tomu příjemnému šimrání v břiše?


"Loren?" ozve se Damonův smyslný hlas a vyruší mě tak z opětovného rozjímání. Sklopím pohled ke svým prsům a střetnu se s jeho modrýma očima, jež jsou momentálně naplněny žhavými jiskřičkami.


"Hm?"


"Tohle nebude fungovat, když mi nebudeš důvěřovat," řekne vážným tónem a rukama začne obtahovat kontury mých stehen. Asi mě má tenhle pohyb uklidnit, ale já se místo toho ocitám v ještě větší hloubce vlastních citů.


"Důvěřuju ti," zašeptám, avšak ne moc přesvědčivým tónem.

Damon se hlasitě zasměje a vtiskne mi polibek přímo do žlábku mezi ňadry. Má pokožka se při kontaktu s jeho rty téměř rozhoří.


"Tvoje tělo to očividně chce, ale nejsem si tak úplně jistý, jak to bereš ty sama."

Není třeba o Damonových pochybách moc přemýšlet, když se nad nimi trápím už od doby, co jsem se svlékla. Samozřejmě, že pana Dokonalého chci. Je to nádherný muž, s úžasným tělem a schopností mě dostat na kolena. O takové lásce sní snad každá žena na této planetě a já nejsem výjimkou. Co mám ale udělat pro to, abych nepodlehla výčitkám? Jak si mám chvíle s Damonem užívat tak, abych nad nimi nemusela přemýšlet?

Jako by Damon dokázal číst mé myšlenky, zvedne hlavu od mého výstřihu a pohlédne mi do očí. Jeho pohled je jako vždy hypnotizující a vtahuje mě do úplně jiné dimenze - takové, kde se cítíte jako úplně jiný člověk; naprosto volný a bez zábran.


"Prostě se uvolni a důvěřuj mi," promluví uklidňujícím tónem, zatímco svou levou rukou jemně pročesává jednotlivé kadeře mých oříškově zbarvených vlasů. "Bude to fajn."

Jakákoliv předem připravená odpověď se mi vytratí z paměti ve chvíli, kdy Damonova pravá ruka začne vražedně pomalou, avšak naprosto vzrušením nabitou rychlostí putovat po vnitřní straně mého obnaženého stehna. Jeho dotek je intenzivní; jako kdyby se mi do kůže zabodávalo tisíce miniaturních jehliček, které ještě k tomu vydávají elektrické impulzy do každé nervové buňky v mém těle. Je to nezapomenutelný pocit; tak krásný a vášnivý.


Celá scéna je přímo vrcholným bodem erotického scénáře - tedy až do chvíle, než se stane něco ještě lepšího.


Damon už dál nečeká na mou odpověď. Je si dobře vědom toho, že dnes má vyhráno. Bez zbytečného protahování, a s pohledem zakotveným na mých rtech, pomalu zkracuje vzdálenost mezi našimi obličeji, až se zastaví přesně několik milimetrů od mé rozpálené tváře. Chce, abych ho políbila jako první.


A tak to udělám. Zavřu oči a spojím naše rty v jedny.


Na světě není lepší činnosti, než se líbat s Damonem Salvatorem. Jeho jazyk si téměř ihned po zorientování žádá o vstup do mých úst a já mu to s jemným zasténáním samozřejmě povolím.


Ani jeden z nás nemá náladu na slova. V místnosti se průběžně střídají mé steny a Damonovo svůdné, občas možná i frustrací překypující vrčení. Naše nahá těla se o sebe vzájemně třou, vytvářející tak zvláštní, mlaskající zvuky, které mě tak nějak ještě více vzrušují.


Na skutečnosti je krásné to, že je mnohdy ve výsledku lepší než jakákoliv možná předtucha. Tušila jsem, že moment, kdy Damon pronikne do mého nitra a spojí naše duše v jednu, bude oslňujícím zážitkem. Skutečnost však byla mnohem, mnohem, mnohem lepší.


A ačkoliv mě to děsilo, nešlo od toho utéct. Naopak - zůstala jsem, důvěřovala jsem a… Bylo to fajn.

°°°

Nevím, proč se mi už třetí noc zdá stále jeden a ten samý sen. Neustále se mi před očima přehrává náš první sex. Vlastně, on to ani nebyl sex, spíše první a taky poslední chvíle, kdy jsem se v Damonově náruči cítila milovaná.


Co se od té doby změnilo? Mnoho. Například zaprvé, Damon je upír. Ze všech nadpřirozených stvoření musí být zrovna krvežíznivý upír. Tajuplné, erotickými báchorkami počastované monstrum. Že se tomu vůbec divím.


Za poslední tři dny a tři noci jsem zjistila, že mi Damonova pravá identita nevadí. Možná je to zvláštní, ale nevidím důvod, proč by se mi musel hnusit. Je pravda, že jsem se ho bála, ale znechucená jsem nebyla. Stvoření s jeho šarmem a krásou prostě nedokáže být ošklivé.


Strach je ale něco úplně jiného. I krásní a šarmantní lidé dokážou ublížit, a když se o to nepokusí fyzicky, jde jim to docela dobře i přes psychickou část osobnosti. A to se přesně stalo i v mém vztahu k Damonovi. Celou dobu, co jsem mu důvěřovala, mě jednoduše a sprostě obelhával. Každý den, každou noc, každou chvíli, kdy mě držel ve své náruči a já přitom cítila, že tam možná i tak trochu patřím, mi lhal.


Teď, když znám pravdu, nemohu se spoléhat na jakékoliv vlastní city, protože díky Damonovým lžím se za každou skutečností objevuje otazník. Nikdy nemůžete potvrdit, jestli to, co cítíte s druhou osobou, je skutečné, pokud vám ten druhý lže. Všechno je to jedna velká lež.

A právě toho se bojím.
Pokračování příště.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tereza Tereza | 25. ledna 2014 v 9:25 | Reagovat

Vyplatilo se čekat ;) . No teď by to chtělo i Damonovi pocity po tom co se jen tak vytratil, ale Loren má pravdu jak mu má důvěřovat. Těším se na další pokračování, a nemůžu se ho dočkat ;)

2 erin erin | 25. ledna 2014 v 10:39 | Reagovat

boží...to čekání stálo za to...je to perfektní ;-)

3 Márč Márč | Web | 25. ledna 2014 v 14:10 | Reagovat

ahoj pořádám menší soutěž a budu moc ráda, když se zapojíš :)) http://antidote.blog.cz/1401/competititon-best-thing-ever-prihlaska

4 Ema Ema | 25. ledna 2014 v 17:05 | Reagovat

Omlouvám se, ale mně tahle kapitola nějak nesedí. Když takhle přemýšlí, tak v tom vztahu být nemá. A nechápu její důvody, proč mu nevěří. Včem ji lže, když řekl pravdu o tom, kdo je a proč co dělal. Promiň, já tomu nerozumím :-)

5 LinDee LinDee | Web | 25. ledna 2014 v 19:07 | Reagovat

Super! Nemůžu se dočkat dalšího dílu! :))

6 Charlie Charlie | Web | 25. ledna 2014 v 22:11 | Reagovat

[4]: Lhal jí celou tu dobu, co s ním spala, a přitom nevěděla, že je upír. A není to tak, že každá žena přemýšlí o vztahu s mužem? Kdyby to nebylo tak složité, nemám o čem psát ;-)

7 Ema Ema | 26. ledna 2014 v 4:23 | Reagovat

Tak jo:-) Ty to píšeš, ne já:-) a na další kapitolu se samozřejmě těším.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.