Blog nechápe, že článek má více než 4000 znaků, a já už jsem táááááák vytočená (štvu se s editací už dvě hodiny!!), že jej raději (prozatím) rozdělím na dvě poloviny. Omlouvám se za nepříjemnosti!
Vydám ze sebe rozhořčený napůl nářek; napůl vzdychnutí, načež rozrazím dveře od pokoje a při cestě ven se na moment pozastavím, abych se ujistila, že se přibouchnou zpátky s hlasitým otřesem. Ještě stihnu zaslechnout jeho smích. Ten zvuk mě natolik irituje, že se bez dalšího ostýchání rozeběhnu do svého pokoje, kde se žuchnutím zkolabuji na postel.
Damon je egoistický blbec. Mé staré já by ho nikdy, ale opravdu nikdy nepovažovalo za atraktivního.
Se zavřenými oči nechám svou hlavu spadnout na polštář a pokouším se ignorovat tu jednu otázku, která mi neustále krouží v mysli:
Proč mé srdce tluče tak rychle?
xxxXXXxxx
Tak a první kapitolu máme za sebou. Překlad mi zabral dobré dva týdny, ale zase je pravda, že jsem pracovala jenom večer a často to odkládala kvůli únavě. V příštím týdnu zkusím přidat i nějakou vlastní tvorbu a co se této povídky týče, uvažuji, že další kapitoly výrazně 'ořežu', nebo přeložím jenom určité scény, na kterých budu stavět v budoucím ději.
Objevilo se tu i pár 'neznámých' slov, takže přidávám obsáhlé vysvětlivky:
·
*Temná komora - anglicky 'darkroom' - se používá pro vyvolání černobílých (případně i barevných) negativů a následnou úpravu vzniklých fotografií. V dnešní době již většina lidí používá pouze digitální techniku, takže tiskne přímo přes počítač, ale správný fotograf by měl znát i techniku běžného vyvolání negativů (já sama se snažím tvořit i nedigitálním způsobem). Protože si nejsem jistá, zda jste se někdy setkali s temnou komorou, přidávám zde nějaké odkazy na obrázky. Místnost (pokud není profesionální) je menší, připomíná spíše šatnu a okna musí být překrytá tmavými záclonami, aby se dovnitř nedostalo žádné světlo. Negativ totiž nepříznivě reaguje se světlem (to díky chemikáliím, které pomáhají tvořit reálnou fotografii), a když ho neschováváte ve tmě a v příznivé teplotě, zničí se. Taky při samotném procesu vyvolání je třeba udržovat tmu. Sice se v jednom z kroků fotopapír musí položit pod světlo (kyselina vytáhne na povrch reálný obraz), ale při delším nasvěcování se všechno spálí - totéž platí při jakémkoliv kontaktu ještě 'nehotové' fotografie se světlem. Proto se místo běžného 'bílého světla' používá v temných komorách temně oranžové, až skoro sytě červené světlo - samozřejmě speciální žárovka, ale kamarád profík třeba používá blikačku z kola (diskotéka zadarmo, akorát on u toho poslouchá Vivaldiho), jelikož je téměř veškeré vybavení šíleně finančně náročné a častokrát i málo dostupné (když se tím potom živíte, není čas čekat na nové součástky).
Nepovažovala bych za nutné vám to tu všechno psát, ale plánuji v téhle komoře strávit pár 'báječných' chvil po boku Damona a Eleny (a dalších), takže jenom chci, abyste byli v obraze. Taky anglický překlad téhle místnůstky je celkem zavádějící, protože spojení 'dark room' se obecně používá v barech a (gay)klubech, které svým zákazníkům nabízí sex, neboli spíše schovanou zadní místnost pro nezávazný sex - v některých státech či městech (především USA; například Las Vegas) je to dokonce legální (nepleťte si to s bordelem nebo stripclubem).
A takto si představuji Damonovu temnou komoru, akorát ne za světla a ne ve čtvercové místnosti bez oken (jeho temná komora je ve věži, tudíž nevypadá jako běžný pokoj), takže pořád musíte použít trochu té fantazie - ZDE
·
*Manual camera (Manuální fotoaparát) - Nepředstavujte si běžný digitální foťák, nebo snad dnešní typ zrcadlovky (profi foťák). Manuální fotoaparát je sice starší typ, ale používá se dodnes - především zkušení fotografové, kteří rádi fotí na film (negativ), mají tenhle druh focení jako oblíbený. Proč se mu říká manuální? Především kvůli způsobu ostření, který používá. Abyste zaostřili na určitý objekt, musíte točit "ostřícím kruhem" a nakonec stisknout spoušť. Snímek se zaznamenává na film. Výsledné fotografie si můžete prohlédnout až po vyvolání, což mám já osobně nejraději - donutí vás to být lepší a soustředit se na práci (navíc se těšíte, co z toho focení teda vyjde). To však platí u všech analogových fotoaparátů (na film). Dnešní foťáky už zaostřují automaticky, jinak řečeno přes autofocus. Je to výhodnější, protože pak lze fotit i předměty/osoby, které jsou v pohybu. Jakmile však rádi fotíte v klidu, nebo se chcete zaměřit na něco více uměleckého, hodí se vám přepnout na manuální ostření a prostě si jen pohrát. Na mé zrcadlovce se před časem autofocus poškodil a vzhledem k tomu, že převážně fotím koně a lidi v pohybu, bylo pro mě zničující být odkázaná na manuál. Ovšem když je čas a v duši mír, není nic lepšího, než kouzlit s manuálním fotoaparátem.
Například Damonův manuální fotoaparát může vypadat přibližně takto - ZDE
A jak asi vypadá manuálně zaostřený snímek zaznamenán na film? Mám pro vás několik příkladů… ZDE & ZDE & ZDE

Ahoj, nehodil by se ti někde hlas? :)) Kdyby jo, stačí napsat do komentu na blog :)) Kdyby se ti chtělo, můžeš pro mě a mého kocourka taky hlasovat, můžeš každou hodinu :) link na blogu :)